Sama - Kapitola druhá - Vzpomínky

24. července 2017 v 10:11 | Fluffy |  Sama
autorka: Seci


Kapitola druhá - Vzpomínky

Tez vedla Blekí směrem k nedalekému potůčku. Všechen svůj majetek si pro jistotu vzala s sebou. Davis totiž uměl být velmi výbušný, jednou jí v záchvatu zuřivosti přeřízl tětivu a zlámal všechny šípy. To ji naučilo, že když se naštve, je nejlepší se někam uchýlit a vzít všechny věci s sebou.


Jakmile došla k potůčku, sundala Blekí sedlo a položila ho na zem. K sedlu položila i ostatní věci. Tez si sedla na zem. Zhluboka se nadechla a vydechla. Při té hádce sice vypadala naprosto sebejistá, ale opak byl pravdou. Od začátku "rozhovoru" až do teď byla jako na jehlách a srdce jí bušilo tak, že si myslela, že každou chvíli vyskočí. Tohle byl snad největší zlom v jejím životě.

První velký zlom byl, když jí zemřela matka. Byla už slabá. Svého otce si Tez moc nepamatovala. Věděla jen, že to byl lukostřelec a zemřel, když byla mála v poslední válce proti Morgarathovým wargalům. Její matka to sice nesla těžce, ale snažila se city před Tez nedávat najevo. Spolu s Tez bydlela v malém domku ve vesnici Wensley. Měli malou farmičku. Když Tez dorostla do věku deseti let, začala se učit střílet z luku na lov. Začal lovit králíky a jinou zvěř a jejich prodejem získávala nějaké peníze pro matku.

Tak spolu přežívali další dva roky. Poté Teziina matka onemocněla a nakonec po půl roce zemřela. Teprve dvanáctiletá Tez se rozhodla, že když už ji tu nic nedrží, může zkusit odjet někam pryč na vlastní pěst. Proto si vzala jen to nejnutnější a na své klisně Blekí se jedné noci vytratila.

Neměla cíl, jen se chtěla vytratit z toho místa, které jí tak připomínalo matku a všechno, co ztratila. Jak se ale později ukázalo, nedokázala takhle přežívat. Začala s kapsářstvím a skončila ve zločinecké skupině Davise.

Zprvu jen odlákávala pozornost a dělala táborové práce. Později ale přešla z loveckého luku na luk zakřivený a začala být pro skupinu přínosnější. Začala jim krýt záda. Ale přestože zvíře zabít dokázala, člověka nikdy. Vždy střílela tak, aby už je nemohl pronásledovat, ale nezemřel.

Něco přes rok s nimi putovala z místa na místo. A teď se ocitla zase tady. V Redmontském lénu.

Podívala se na kuši a čichla si k šipkám, podle trochu nakyslé štiplavé vůně poznala, že je to jen slabý jed, který jen zesílí bolest a někdy způsobí křeč - snad nejlacinější jed, který Genovesané používali.

Kuši odhodila. Stejně by jí byla k ničemu. Mohla by z ní vystřelit maximálně jednou. Raději se spolehla na svůj luk.

I když takových akcí provedla už spoustu, stále v ní hlodal střípek pochybnosti. V klidu si začala promýšlet celý plán a snažila se najít to, co nesedí.

Její plán byl v celku jednoduchý. Přijet co nejblíže ke stáji. Sesednout z Blekí a připlížit se ke koni. Nasadit mu uzdu a odvést ho k Blekí, na kterou nasedne a koně bude vést.

Co ale nesedělo, bylo to, že ještě nikdy před tím neokrádali hraničáře. To byly ty pochybnosti.

Co když ji chytí?

Byla si jistá, že za zločiny vůči království ji pověsí. Ale dřív, nebo později to přijít muselo. Někdy by ji dopadli tak jako tak.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lucie | Tess Lucie | Tess | 25. července 2017 v 21:33 | Reagovat

Já píšu komentář první! To se mi ještě nestalo 😂!

Teď k věci. Jsem ráda, žes' nám prozradila něco z Teziny minulosti a dofám, že brzy zjistím, kdo byl doopravdy její otec. Trochu ně zarazila ta poznámka o tom, proč si vzala všechny věci - vždyť řekla že odchází.
Jo a nakonec otázka - proč se na tu krádež nakonec dala?!! Nemůžu se dočkat další kapitoly!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama