Sama - Prolog

27. dubna 2017 v 10:21 | Fluffy |  Sama
autorka: Seci

Rodiče jí zemřeli a ona zůstává sama. Nakonec ji okolnosti donutí přidat se k loupežnické bandě Davise. Zůstane napořád na okraji společnosti, nebo začne žít plnohodnotný život? Bude plánovaná loupež v Redmontském léně jen další úspěšnou krádeží? A kolik času jí ještě zbývá? Co se stalo během patnácti let mezi 11. a 12. dílem Hraničářova učně?



Prolog

"Tez!" Dívka zvedla hlavu z pláštěnky, kterou měla stočenou pod hlavou místo polštáře. "To si ten nabubřelý egoista neumí obstarat nic sám?!" zamumlala si pro sebe. "Co zas Davis chce?" pronesla k muži, který ji volal.

"Máš k němu přijít."

"To mi došlo," pronesla jízlivým tónem.

"Prostě za ním máš přijít, nic víc mi neřekl. Jen že se u něj máš ukázat." Chvíli bylo ticho. "Hned!"

"Že já jsem se přidala k těmhle pitomcům!" pronesla tlumeným hlasem.

"Co jsi to říkala?!" Prostě se musela usmát, věděla, že na strom se za ní nikdo neodváží. A když sleze, tak dobře mířený hod těmi ostrými kameny, které měla ve váčku u opasku, jim ukáže. A kdyby ani to nepomohlo, tak prostě vystřelí šíp přímo do lýtka. Sice by potom měla problém s Davisem, ale o toho se bude starat, až na něj narazí. Takže jí nic nebránilo říct to znovu. "Že jsi pitomec!" zařvala, jak nejsilněji mohla. Muž uznal porážku, otočil se na patě a odešel.

Vstala a sáhla po opasku, který byl obepnutý na větvi hned vedle ní. Na opasku měla jen váček s kameny a vrhací nůž. Opasek si zapla. Nasadila si tmavě zelenou pláštěnku - stejnou, kterou používala místo polštáře, - a zkontrolovala, jestli má na u opět tmavě zelené vesty, kterou měla obléknutou na košili, stále připnuté pouzdro, v němž se ukrýval větší nůž. Poté opatrně slezla dolů ze stromu.

Hned, jak se s ladností zhoupla z poslední větve, ji s radostí přivítal malý černý huňatý kůň. "Nazdar, Blekí," řekla dívka a pohladila klisnu po nozdrách.

Kůň ji jemně postrčil. Kde mám jablíčko?

"Jasně, tady máš." Vytáhla z vesty zelené jablko a dala ho klisně. "Měla bych přestat mluvit s koňmi," řekla si pro sebe. Pohlédla na sedlo položené vedle klisny. U sedla ležel také toulec se šípy. Teď si uvědomila, co zapomněla a hbitě vylezla na strom pro luk. Jakmile byla dole, tak naposled pohladila Blekí po nozdrách a kráčela na druhý konec tábora.
Davis měl jako jediný stan, ostatní museli spát pod širým nebem u ohně - tedy kromě Tez, ta dávala přednost usínání v korunách stromů. "Konečně jsi tady," zabručel Davis.

"Co zase chceš?" řekla mu, opět jízlivým tónem, jak měla ve zvyku.

"Takže, já nemám moc času, ty taky ne, shrnu to ry-"

Skočila mu do řeči: "Prostě řekni kdy, kde a co. Já už budu spokojená,"odsekla.

"Dneska večer, tahle chata," ukázal na malou chatu na mapě. "Vem koně a ostatní cenné věci."

"Víš, doufám, o tom, že jen pár kroků od té chaty je chata hraničáře!" obořila se na něj.

"Předpokládal jsem, že si s hraničářem poradíš."

"S jedním možná, ale pokud o tom nevíš, tak v Redmontském léně jsou dva!" Začal ji ovládat hněv a zuřivost.

"Sice jsou dva, ale jeden je až na hradě."

"Davisi, takže ty to nevíš?! Mám takový pocit, že jsem ti včera podávala jasnou zprávu!" křičela v zápalu naprosté zuřivosti, už se neovládala.

"No a co má nějaká pitomá zpráva společného s hraničářem?"

"Kdyby sis ji přečetl, tak bys to možná věděl," odsekla panovačně. Neodpovídal. "Přijel další hraničář, přebývá tady v domě té kuchařky."Ukázala na mapě menší dům. "Nikdy mě tam nedostaneš,"pronesla sebevědomě.

"Dostaneš větší podíl," řekl Davis, věděl, že ona byla jediná, kdo se tam mohl dostat a zase vyklouznout zcela nepozorovaně. Potřeboval ji, ale ona jeho už ne. Tuhle bandu lapků a vrahů potřebovala jen ze začátku. Teď mohla kdykoliv odejít a on jí v tom nemohl zabránit - kdyby se o to přeci jenom pokusil, nejspíš by skončil se šípem v hrudi nebo přinejlepším ve stehně nebo lýtku. Všichni v táboře věděli, jak dobrá je s lukem.

"Kolik?"

Její hlas ho vytrhl z úvah, rychle odpověděl: "Jednu čtvrtinu." On si obvykle nechával jednu třetinu a zbytek si rozdělili ostatní.

"Asi jsem se přeslechla, místo jedné třetiny jsem slyšela jednu čtvrtinu."

"Dobře dostaneš jednu třetinu." Zalitoval, oni dva byli jediní, kteří uměli dobře počítat, ji podvést nemohl.

"A taky jsi chtěl určitě říct, že mám pro zbytek dne volno."

"Když doneseš něco na oběd, tak ano." Už se smířil s tím, že ji jen tak neobalamutí. Nebyla tak tupá jako ostatní. Jak tak nad tím přemýšlel, tak tahle třináctiletá holka by se mu mohla snadno postavit. Musel ji držet na uzdě.

"No jo no, stejně jsem chtěla jít na lov." Hned po tom, co to dořekla, odkráčela z jeho stanu, její pláštěnka za ní pokojně vlála, jak si s ní pohrával jemný průvan.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Fluffy | Velitelka Fluffy | Velitelka | Web | 27. dubna 2017 v 10:27 | Reagovat

Vypadá to opravdu zajímavě! Prostředí jakési loupežnické bandy tu ještě nebylo, tak jsem zvědavá, jak to s nimi nakonec dopadne. Hádám, že krást cokoliv v oblasti Redmontu, kde je navíc úplně "přehraničářováno", nebude úplně nejlepší nápad. =D Ať je Tez schopná jakkoliv. =D Docela mě bavilo, jak je taková vzpurná a naštvaná, jestli se dostane k hraničářům, bude legrace sledovat, jak ji postaví do latě. =D Těším se, co si na nás příště připravíš, hodně štěstí se psaním a vítej na stránkách. =)

2 Seci Seci | E-mail | 27. dubna 2017 v 14:18 | Reagovat

[1]:Děkuji za povzbudiví komentář. Pokusím se další část dopsat do soboty. Jakousi osnovu už mám, takže jestli se budu snažit tak to stihnu. :)

3 Kačule Kačule | 27. dubna 2017 v 19:01 | Reagovat

Blekí? Hmmm, že by tady bylo spojení s Willem nebo Horácem? Nebo Gilanem? (Nebo dokonce Haltem? Ale to je moc nepravděpodobné... =D) Banda loupežníků se chystá vyloupit nějakou chatu v Redmontu.... těm se to nepovede... =D Tez je mi sympatická! Vzpurná holka, která má (dobře nemá, ale chová se jako by měla) hraničářský výcvik se vždycky hodí!! Tak tohle vypadá slibně! Piš dál!

4 Šárka Šárka | 27. dubna 2017 v 19:54 | Reagovat

Je to velice pěkný začátek a zajímavý nápad. Podle mě to čtenáře rychle "navnadí". (Stejně jako mě). :-D
zatím je veliká díra u toho jak se Tez dostala k těm hraníčářským věcem, ale říká se, že trpělivost přináší růže, takže si počkám. Už nevím co jiného říct, proto to prostě shrnu. Když to vezmeš pevně do rukou bude z toho úžasná povídka a se těším na pokračování.

5 Seci Seci | E-mail | 27. dubna 2017 v 20:30 | Reagovat

[3]:

[4]: Děkuji Vám za povzbudivé komentáře, díky Fluffy jsem se konečně dokopala k tomu začít s další kapitolou, a díky Vám dvěma ji možná i dneska dokončím :D

6 Hanka | Gilan Hanka | Gilan | 27. dubna 2017 v 21:45 | Reagovat

Ahoj Seci,

prolog se četl pěkně, máš celkem čtivý styl. Hubatá hlavní hrdinka je mi sympatická, jsem zvědavá na to, až si ji naši hraničáři vezmou do parády, jestli se vydá krást jim přímo před nosem. :D

Taky mě překvapilo, pominu-li tvůj komentář, že jsem nezaregistrovala žádnou chybku, jelikož, jak poznáš, jsem takový gramatický puntičkář. :D :D

Každopádně zatím povedené, přeji hodně zdaru s dalšími kapitolami. ;)

7 Seci Seci | 28. dubna 2017 v 15:12 | Reagovat

[6]:Díky, taky se mě to samotnou překvapilo. Na češtinu nejsem žádný expert XD

8 Hanka | Gilan Hanka | Gilan | 29. dubna 2017 v 15:45 | Reagovat

[7]: Ono to může být i tím, že to velitelka opravuje. :D
No, těším se na další kapitolu. ;)

9 Lůca | Blaze Lůca | Blaze | 6. května 2017 v 21:58 | Reagovat

Tak začíná to rozhodně zajímavě, Tez mi někoho hrozně připomíná. Nebude ten talent zděděný? No, počkám si, jak se to vyvine.
A vítej mezi námi! Je super, že někdo píše, poslední dobou to tu trošku stojí.

10 Lucie | Tess Lucie | Tess | 25. července 2017 v 21:08 | Reagovat

V podstatě souhlasím s Kačulí a Šárkou. Píšeš hezky a já se jdu podívat na další kapitolu 😉

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama