Havranův průsmyk - Prolog

6. ledna 2016 v 11:03 | Fluffy |  Havranův průsmyk
autorka: Leanis

Alyss zmizela! A je jenom jedna z mnoha, kteří se začali ztrácet z jedné severní vesničky už před ní. A co je horší - všichni, kdo zmizeli stejně jako ona, byli poté nalezeni mrtví! Will, Horác a Halt se vydávají najít Alyss dříve, než bude pozdě. Vůbec ale netuší, jak málo času kurýrce zbývá... Podaří se jim zachránit Alyss? Může to, co se děje v Norgateském lénu, ovlivnit celý Araluen? A co s tím vším má společného havran v průsmyku a duch z mohyl?

Tato povídka plná napětí, zdánlivě nevysvětlitelných jevů, přátelství a důvěry se odehrává v čase mezi 9. a 10. dílem Hraničářova učně.



Prolog

Will se hlučně, ale zdravě rozesmál. Už dlouho se nebavil tolik jako dnes. Seděl s Horácem ve své útulné chatě, popíjel kávu a vesele si sdělovali s přítelem navzájem novinky o tom, co se děje na hradě Araluenu i Redmontu. Věděli, že mají jedinečnou příležitost si popovídat, než se mladý rytíř bude muset vrátit zpátky na Araluen. Horác se sice snažil chopit každé příležitosti, aby mohl své kamarády z opatrovny navštívit, především toho nejlepšího - Willa, ale taková možnost se naskytla málokdy. Urostlý mladík měl občas dokonce podezření, že si korunní princezna dává pozor na to, aby se Horác nemohl na příliš dlouho vzdálit od královského sídla.

S tímto podezřením se samozřejmě Willovi nesvěřil, nebyl si jistý, zda by se mu přítel nevysmál, nebo něco podobného.
Ale o chvilku později však zjistil, že Willovy myšlenky se očividně ubíraly podobným směrem.

"A jak je to vlastně teď mezi tebou a Evan... totiž… mezi tebou a Kassandrou?" poškádlil starého přítele Will. Horác, natahujíc se zrovna pro hrnek kávy, ztuhl. Mladému hraničáři se na tváři objevil vítězný úsměv - poznal, že trefil do černého. Pak se ovšem i on zarazil.

Zaslechl to samé co Horác o malinkou chvilinku dříve než Will. Nedaleko od hraničářovy chaty se ozýval dusot kopyt, bezpochyby blížící se k nim.

Neznámý jezdec musel být už poměrně blízko u jejich domku, ale přesto klapání kopyt neznělo tak hlasitě, jak je u koní obvyklé. A vycvičení pro tichý pohyb byli z koní pouze ti hraničářští. Aspoň tady v Araluenu.

"Hraničářský kůň," zabručel Will. Horác přikývl. Také bezpečně poznal, že hlasitost dusotu je tlumenější než u normálních koní.

Jejich domnění se záhy potvrdilo - zvenku se ozval Cukův pozdrav, kterým vítal koně i jezdce.

"Halt?" povytáhl Horác obočí.

"Nejspíš," odpověděl Will. "Ale nevím, co tu chce takhle pozdě." Odsunul židli a vstal od stolu. Ozvalo se zaklepání na dveře. Willa vůbec nevyvedlo z míry, že přes verandu přešel noční návštěvník naprosto neslyšně. Otevřel tedy bývalému mistrovi dveře. Jenže se ve svém odhadu on i Horác mýlili. Ve dveřích nestál Halt, nýbrž někdo podstatně mladší a vyšší.

Do místnosti vpadl Gilan.

* * * * *

"Zmizela?!" skočil Gilanovi do řeči Will. "Jak to myslíš, že zmizela?!"

"Jenom vyřizuji zprávu od Halta. Skoro nic nevím," odpověděl vysoký hraničář.

"Můžeš nám vysvětlit trochu lépe, co v té zprávě píše?" požádal Horác. Gilan krátce kývl, ale místo toho, aby se dal do vysvětlování, zalovil v jedné kapse a vytáhl poměrně malý a trochu zmačkaný kus pergamenu, na němž Will bezpečně rozpoznal Haltovo drobné písmo.

"Přečtěte si to," prohlásil a podal jim vzkaz. "Přišlo mi to včera. Hned jsem se vydal na cestu, abych se k vám dostal co nejdřív."

Will uchopil malý papírek a otáčel ho ze strany na stranu. Na jedné spatřil úhledně napsané Gilanovo jméno a místo doručení. Na druhé se nacházel samotný dopis. Dal se nahlas do čtení.

Gile,
omlouvám se za velmi stručný dopis, ale nemůžu napsat všechno pro případ, že by se dopis dostal do nesprávných rukou.
Alyss zmizela. Potřebuji, aby ses okamžitě vydal do Redmontského léna a poslal za mnou Willa. Jsem na cestě k Havranově průsmyku. Vyřiď Willovi, ať si kromě Cuka vezme ještě jednoho koně, a bez váhání se za mnou vydá. Musíme Alyss najít rychle, než bude pozdě. Víc mu povím osobně, až mě dostihne.
Jednejte rychle,
Halt

Po přečtení dopisu se v chatě rozhostilo hrobové ticho. První kupodivu reagoval Horác.

"Co znamená 'než bude pozdě'?" zeptal se pomalu a zdráhavě. Napadal ho pouze jeden význam těchto slov, ale přece jenom doufal, že ho jeden z přátel ujistí, že mladá kurýrka není ve smrtelném nebezpečí. Koutkem oka zahlédl, jak Will potřásl hlavou a s očima plnýma obav zabořil obličej do dlaní. Nechtěl odpovídat.

"To vám Halt snad vysvětlí, až za ním přijedete," tichým hlasem odpověděl Gilan. Viděl, jak oba mladé muže zpráva o zmizení elegantní kurýrky zasáhla. On sám se s ní setkal jenom několikrát a za tu dobu poznal, že je to výjimečná mladá žena. A věděl, že jak Horác, tak i Will k ní mají blízko. A navíc ze zprávy vyplývalo, že i když se neví, co se s dívkou stalo, je jisté, že se nachází ve smrtelném nebezpečí.

"Nám?" Will překvapeně zvedl hlavu. "V dopise přeci je, že za Haltem mám jet jenom já."

"Myslím, že když se k tobě přidá Horác, Halt to jenom uvítá," usmál se Gilan.

"Rád se přidám!" opětoval Gilanův úsměv Horác. "Výpravu s Haltem a Willem si nenechám ujít!"

"Nechceš jet taky, Gile?" zeptal se Will. Vysoký hraničář se zachmuřil. Moc dobře si uvědomoval, že jet nemůže, protože by zůstala dvě velká a důležitá léna bez svých hraničářů, což si Araluen nemůže dovolit. Odiskutoval s Crowleym, třeba by bylo možné, aby ho někdo zastoupil a on se vydal za nimi. Pomocná ruka někoho, kdo tu býval lenním hraničářem, by byla velmi vítaná.

"Hrozně rád bych jel," přiznal smutně Gilan. Možnost jet na výpravu se svými nejlepšími přáteli se mu hrozně těžko odmítala, ale znal své povinnosti a jejich důležitost. "Ale musím se teď postarat o Redmontské i Whitbyské léno. Nemůžeme je tu nechat bez hraničáře. Na tento úkol snad dostatečně postačí naše speciální jednotka." A opět se na oba mladíky povzbudivě usmál.

"Ale mohlo by se nám hodit, kdybychom tě měli s sebou. Vždyť jsi nějakou dobu byl hraničářem Norgateského léna, že?" posteskl si Horác. "A bylo by příjemné mít s sebou tak schopného hraničáře, jako jsi ty."

"To je sice milé," prohodil. "Ale musel bych to nejprve nějak vyřešit s Crowleym. A na to není čas."

"Tak za námi můžeš přijet později!" navrhl Will. Chápal, jak důležité je postavení Whitby a Redmontu, ale kdyby to Gilan nějak prodiskutoval s Crowleym, třeba by bylo možné, aby ho někdo zastoupil a on se vydal za nimi.

"Možná..." ustoupil trochu Gilan a pomyslel si, že kdyby se mu s velitelem opravdu podařilo vyřešit otázku dvou lén bez hraničářů, docela rád by opět navštívil Norgate a strávil nějaký čas s přáteli.

"Kdy vyrazíme?" optal se Horác. Will se na něj zadíval a spatřil v jeho očích vzrušení a odhodlání.

"Myslím, že uděláme nejlíp, když se budeme držet Haltových rad. Vyrazíme hned!"
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Ness Ness | 6. ledna 2016 v 13:58 | Reagovat

Nová povídka od naší milé velitelky! :) Je to tak krásně napsané, že to ani nedokážu  napsat! :)

2 Ness Ness | 6. ledna 2016 v 14:00 | Reagovat

Jej! Překlep!!! Moc se omlouvám autorce Leanis!!

3 zuzka zuzka | 6. ledna 2016 v 15:10 | Reagovat

jo je to falt uzasne :)

4 Leanis Leanis | 6. ledna 2016 v 16:59 | Reagovat

Ness, zuzko,
Moc vám, holky, děkuji :). Už delší dobu jsem tento blog sledovala a prostě jsem začala cítit jako svou povinnost přispět i svou troškou do mlýna :). Aspoň do takové míry, jako mi okolnosti dovolují :D.
Ale i přesto jsem stále amatérka a nejsem moc zvyklá na zveřejňování mých výtvorů, tak bych ocenila vaše názory :).
Díky,
L.

5 Hanka Hanka | 7. ledna 2016 v 19:35 | Reagovat

Leanis, píšeš, že jsi amatérka, ale to jsme tady všichni, takže neměj obavy. Určitě děláš dobře, že ses podělila. :o)

Využít naše známé Norgateské léno je dobrý nápad a jsem zvědavá, jak to s Alyss dopadne, s chudinkou. Už tak toho zažila dost a doufám, že se jí nic nestane. Těším se, jestli zapojíš i další nám známé postavy z Léčitelovy paseky nebo z Macindawu, ale nechám se překvapit. :o)

Mám i pár připomínek, to bych nebyla já. :D Trošku mi k Horácovi nesedí, že by se těšil na výpravu, když je jeho kamarádka v nebezpečí. Spíš by řešil jen, jak ji co nejdříve zachránit. Takhle to spíš vyznělo (nebo alespoň mě to tak přijde), že je nadšený a obavy ho moc nesužují. :o)

Každopádně jsem ráda, žes nám sem přispěla svou troškou do mlýna. Každý kousek se počítá. :D Přeju hodně štěstí s dalším psaním. A pamatuj, čím víc budeš psát, tím lepší to bude! :o)

6 Leanis Leanis | 7. ledna 2016 v 23:03 | Reagovat

[5]: Hani,
Moc děkuji za tvůj názor :).
Ano, nad věcí Horácova nadšení jsem se opravdu při psaní pozastavila a také mi neseděla, ovšem když jsem potom opravovala další chyby, nějak jsem tuhle menší drobnost přehlédla :). Bohužel teď už s tím nemůžu nic dělat :D.
Díky, nápad na zapojení Malcolmovy paseky se mi zamlouvá :). Už mám rozepsanou další kapitolu a najdeš tam i známou postavu z Macindawu, ovšem na zakomponování ostatních postav již zmiňovaných v Flanyho světě si budeš muset počkat. :)
L.

7 George Carter George Carter | Web | 24. srpna 2016 v 13:27 | Reagovat

Hezky napsane

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama