Zbloudilý rytíř - Kapitola 3 - Ragnar

30. ledna 2015 v 12:24 | Fluffy |  Zbloudilý rytíř
autor: Mike


Od založení řádu v Araluenu uběhlo pět měsíců a chrám, který byl spíše výcvikovým táborem, zatím byl v plném provozu. Výcvik měl na starosti kapitán Tavish, ale velení a nacvičování vojenské strategie měl na starosti Derek. Žádný z mužů, kteří cvičili v chrámu, zatím nebyli rytíři, ale to se mělo brzy změnit.


Mladík seděl ve své pracovně a projížděl očima lejstra, která mu tu zanechal král spolu s asi sto muži. To dělalo pět lidí do jednotky a patrola se skládala ze čtyř jednotek. Lučištníci, jezdci, kopiníci a šermíři. To dělalo jednu patrolu na léno, takže nebylo možné pokrýt všechna. Mladík doufal, že se brzy jejich řád rozšíří a udělají víc chrámů.

Derek sledoval hodinovou svíčku. Byla to svíčka, která hořela přesně hodinu a k dostání byla jedině v Akře, nyní teutlandském městě.

Naštěstí měl těhle svíček plnou bednu.

Zbývalo mu asi půl svíčky, a to bylo celkem málo času. Musí ještě vymyslet základní vojenské mechanismy. Některé už měl, jako například rozdělit šermíře a kopiníky do dvojic, aby kopiník mohl udržovat soupeře daleko, a nebo zahánět jízdu, mezitím co se bude šermíř prát se svým protivníkem.

Také jízdní taktiku měl vymyšlenou, ale nebyla nijak převratná. Klínová formace měla zajistit hladký postup přes nepřítelovy řady, ale stále mu hlavou vrtala myšlenka, jak se bránit šípům.

Normální velitel by nad tím mávl rukou, ať se každý kryje, jak chce, ale mužů měl málo a chtěl je zabezpečit za každou cenu.

Svíčka se chýlila ke svému konci a Derek sledoval z okna výcvik pod vedením kapitána Tavishe. Byl vynikající učitel a ještě větší smíšek, ale dnes se z něj měl stát první araluenský templář. Normálně by si nejdřív musel rekrut onen titul vysloužit, ale Tavish je zdatný bojovník a chrámu propůjčuje už dost.

Derek se připravoval na obřad. Připnul si k brnění velmistrovský černý plášť s vyobrazeným obrovským červeným křížem. Dokonale se hodil ke krémově zbarvené tunice.

Do sálu, kam se ve chvilkách temna chodil modlit k bohu, přistavil podstavec s templářským mečem. Byla to výborná kovářská práce, nejenom že byl dokonale vyvážený, ale byl i sakra pevný.

Přijímání nastalo.

Dveře do sálu se otevřely a dovnitř vkročil kapitán Tavish. Jeho blonďaté vlasy byly krátko střižené a byl oblečený do templářské tuniky.

Derek stál o tři schody výš než kapitán.

"Tomasi Tavishi, poklekni."

Jak Derek rozkázal, tak se stalo.

"Stav se nepřátelům beze strachu. Buď statečný a čestný, ať tě bůh může milovat. Mluv jenom pravdu, i kdyby tě měla stát život. Ochraňuj bezbranné a nechybuj. To je tvá přísaha."

Derek znenadání praštil Tavishe pěstí přímo na čelist. "Takhle si ji zapamatuješ. Povstaň. Povstaň, templáři."

Když se tak díval na Tavishův plnovous, tak mu hlavou proběhlo, že se musí ještě oholit. Samozřejmě, že ne do hladka, to měli templáři zakázáno, ale jenom zkrátit.

Předal rytíři meč a pokynul mu, ať se vrátí ke svým povinnostem.

Derek se utíkal do svého pokoje rychle převléct. A proč ten spěch? Po měsíci nepřetržité práce ho Maddie vytáhla na večeři. Bude fajn se odreagovat, blesklo templáři hlavou.

Jakmile byl se vším hotov, tak osedlal Arna a vyrazil do vesnice. Od místa, kde stál chrám, to bylo deset minut jízdy na koni a dvacet pět pěšky. Byli takhle izolovaní záměrně, aby nebyli ničím rozrušeni.

K hostinci dorazil schválně s předstihem, ať může zaplatit za to, co si objednal u místní květinářky. Krásný stoh rudých růží. Doufal, že se jí budou líbit.

Když se vracel, tak už mladá hraničářka čekala u vstupních dveří.

Byla k němu otočená zády, tak se potichu připlížil a pravou rukou ji polechtal na žebrech.

Maddie málem vyletěla z kůže, ale než stihla něco říct, tak se jí před obličejem zastavil svazek růží.

"Ahoj. Nevěděl jsem, jakou barvu máš ráda, tak jsem vzal rudou," začervenal se templář.

Ano, byl urostlý, ale velmi citlivý a starostlivý. Tohle si na něm Maddie oblíbila.

"Jsou krásné, děkuji," řekla princezna a políbila rytíře na tvář. Mohl by se oholit, pomyslela si.

Derek podržel dámě dveře a také jí přidržel židli. Dokonce za ni chtěl i zaplatit, ale hraničáři snad mají nějakou svou hrdost a tohle už odmítla.

Maddie byla oblečená do prostých zelených šatů, ale velmi jí slušely, a dokonce i Derek odložil na chvíli svoji kroužkovou košili a oblékl se do prostého oblečení.

Netrvalo to dlouho a obsluha dorazila. "Co to bude? O, ahoj, Maddie, kdopak je tvůj pohledný přítel?" otázala se Jenny, které hostinec patřil.

Derek se červenal ještě víc jak jeho meč po pořádné bitvě.

"Jenny, tohle je Derek. Syn sira Rodneyho a templář. Dereku…" chtěla pokračovat Maddie, ale Jenny jí skočila do řeči.

"No a já jsem Jenny. kuchařka. Dáte si nějakou specialitu?"

"Já si dám dušeného kance a ty?"

"Ehmm, jsi si jistá, že to sníš?" zeptal se nejistě mladík.

Jenny se uchichtla. "Neboj, je po svém otci, takže se bojím, že jí to spíš nebude stačit."

"No dobře, tak já si dám pivo a to kuřecí nevypadá špatně."

"Deset minut," řekla Jenny a odešla podat objednávku do kuchyně.

------

Derek málem prasknul a bál se, že se nenacpe do uniformy, ale Maddie na druhou stranu vypadala, že jí to vážně nestačilo.
Doprovodil ji k jejímu koni. "Díky za večer," oslovil ji mladík.

Hraničářka si stoupla naproti němu a dala mu ruce kolem krku. "Ne. To já bych měla poděkovat," řekla a darovala mu zatím ten nejsladší polibek.

"Už budu muset jít. Nechceš se třeba zítra po práci stavit na kávu?"

"Budu rád," řekl mladík a dal jí ještě jednu pusu.

Zanedlouho ji ztratil cválající na svém koni, ale jedno mu bylo jasné… nebude moct klidně spát.

-----

Derek dnes ráno bral svoji patrolu na obhlídku Redmontského léna. Celý den to vypadalo, že se nic nestane, ale když projížděli vesnicí Eastcoast, tak slyšeli řev zoufalých lidí.

Vyjeli zpoza lesní cesty a uviděli loď. Vypadala skandijská, ale byla v něčem jiná, jen si Derek nemohl vzpomenout čím.

Tak či onak, byl to nájezd.

Mladík jednal rychle.

"Tavishi, vy vyjedete v klínové formaci z lesa, až je trochu zpacifikujeme, mezitím kopiníci a šermíři do řady a za nimi chci vidět lučištníky. Na co čekáte, pohyb!"

Derek se spolu s vojáky rozeběhl naproti nájezdníkům, kteří je sice zaregistrovali, ale byli klidní. Postavili se do dvouřadu.

"Proč pleníte naše vesnice? Araluen má se Skandií dohodu!" okřikl je Derek.

"My nejsme Skandijci. Jmenuji se Ragnar a tohle je právě náš nájezd. Díky, že jsi přišel, protože to začínala být nuda. Formace!" zařval ten svalnatý chlap tvrdým severským přízvukem.

První řada dala své kulaté štíty před sebe a druhá nad sebe.

"Pal!" Derek vydal pokyn lučištníkům, aby zakročili, jenomže to bylo marné snažení.

"Štítová zeď!" zavelel Ragnar a někteří muži si klekli a další buď byli v podřepu, anebo stáli úplně. Vytvořili dokonalou štítovou hradbu, kterou nebylo možné prostřelit.

Tohle měl na mysli, když uvažoval o ochraně před šípy. Následně se obě strany pustily do boje, který byl vyčerpávající a trval víc jak deset minut. Ragnar měl taky v zásobě lučištníky, což vlastně Derek pocítil vzápětí.

Na žebrech ucítil obrovskou bolest a taky se nedivil. Trčel mu z boku šíp. Věděl, že musí bojovat dál, tak ho zlomil v půlce a vydal se do boje.

"Tavishi, teď!" vydal Derek rozkaz a z lesa se vynořila formace kavalérie. Nájezdníci se rozutekli směrem ke svým lodím.
Derek s Ragnarem si vyměnili pohledy. Nesetkávají se jistě naposled.

Následně se mladíkovi podlomily nohy a poslední, co si pamatoval, byla věta: "Velmistr! Zachraňte velmistra." Pak na něho přišly mdloby.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Hanka Hanka | 1. února 2015 v 13:38 | Reagovat

Kdo, když ne Skandijci? :o) Jsem ráda, že to nejsou oni, protože jsem si je hodně oblíbila a představa, že by se znovu obrátili proti Araluenu se mi nelíbí, ale kdo to tedy může být, když ne oni? Jsou jim hodně podobní a jméno Ragnar zní taky seversky.

Občas se ti v textu opakují formulace a dost jsi mě pobavil výrazem sakra použitým v popisu meče, ale možná to byl účel. :oD Musela jsem se smát, odpovídalo by to vyjadřování drsných bojovníků. :o)

A doufám, že bude Derek v pořádku, jsem zvědavá, jaké vymyslíš pokračování. :o)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama