Zbloudilý rytíř - Prolog

12. prosince 2014 v 11:49 | Fluffy |  Zbloudilý rytíř
autor: Mike


Mladý chlapec se po třech letech vrací z Dálného východu jako nový člověk. Hledá novou práci, ale zatím to s ním nevypadá dobře. Cestuje od domu k domu, až najednou narazí na starého přítele svého otce, který mu dá nový směr do života.




Bylo pozdě večer a to byla doba, kdy by se normální araluenský vesničan chystal ke spánku. Hluboko v redmontském lese byly tiché zvuky přírody přerušeny dupotem koně, který kráčí po lesní stezce. Kůň byl veliký a statný. Tak se dalo poznat bojové plemeno, ale ještě zajímavější byl jeho jezdec. Vypadal velmi mladě a vskutku byl. Vypadal tak na sedmnáct, ale ve skutečnosti mu bylo devatenáct.

Jeho krátké hnědé vlasy, vojensky stříhané, mu díky houpání v sedle padaly dolů a znepříjemňovaly mu pohled na svět. Kroužková zbroj pořád cinkala a pořád narážela do jeho obouručního meče, který byl připevněný k sedlu. Na zádech se mu houpal štít erbovitého tvaru, který zdobil obrovský červený kříž, který shodou okolností byl vyobrazen na jeho tunice, kterou měl přehozenou přes kroužkové brnění.

Hluboké ticho přerušilo hlasité frknutí koně. Mladík ho poplácal po šíji a zašeptal mu do ouška: "Vydrž, Arno, za chvíli jistě něco najdem."

Mluvil o hostinci, protože co skončilo jeho tříleté poslání v dálné zemi na východě, tak je vlastně bez práce, bez domu a cestuje se svým koněm do svého bývalého bydliště, což byla vesnice Wensley.

Najednou v něm něco probudilo kručení v žaludku. Ucítil kouř páleného dřeva a myslel si, že cítí i maso, ale to mohla být jenom představa, protože poslední dobou jedl jenom to, co mu dobří lidé dali.

Vyjel ze zatáčky, až vjel na planinu, kde stála osamocená chatka, která vypadala velmi útulně.

Za jeho časů se do tohohle lesa neodvážil vkročit, protože slýchal historky o místním hraničáři Willovi, který se, jak kdysi říkal jeho otec, posledních několik let změnil k nepoznání.

Chtěl se nějak zdvořile představit, tak uvázal koně na zápraží a vzal si sebou svůj meč a helmu.

Když kráčel po schodech, tak vydávaly takový příšerný skřiplavý zvuk. Už se chystal zaklepat, když se dveře rozletěly a v nich stál asi čtyřicetiletý zarostlý muž. Mladík se už nadechoval, aby se představil, ale Will ho umlčel zvednutou rukou.
"Takže křižák, jo? A z tvého znaku na tunice usuzuji, že i templář. Takže se mi dostalo boží milosti, že tě osud zavál až k mému prahu? A co tady vůbec chceš, neměl bys válčit v té šílené válce na východě?" zavalil ho hraničář otázkami.

"Dobrý večer i vám, pane… Já… bych se vás chtěl zeptat, jestli byste mi neposkytl přístřeší. Bylo by to jenom na jednu noc. Vracím se domů do Wensley a myslím, že bych po té dlouhé době, co jsem válčil ve Svaté zemi, netrefil do vesnice."

Will si ho znovu přeměřil pohledem a zároveň zabrousil k mladíkově běloušovi přivázanému k zápraží. "Takže vesničan, jo?
Pověz mi, jak se vlastně jmenuješ chlapče?" zostřil Will a ruka mu sjela k saxonskému noži na opasku.

Templáři automaticky ruka uchytila rukojeť jeho obouručního meče.

"Derek Artwick. Já vím, kdo jste, Wille. Párkrát jsem vás viděl na hradě, ale od té doby, co otce skolila ta příšerná nemoc jsme žili ve vesnici. A teď vás prosím, dejte tu ruku z toho nože pryč. Boj není nutný."

Will viděl v mladíkových očích odhodlání, za kterým se skrývala neskutečná bolest.

Hraničář poškrábal ve svém hustém plnovousu. "Promiň, jaké to já mám vychování… Chci o tvých cestách vědět vše, pochcánku," dodal s úšklebkem

Derek zavrčel. "Určitě chcete pokračovat v Haltově tradici s tou přezdívkou, že?"

"Ale jistě, co bych to pak byl za učně. Přeci bych nezanedbal staré tradice. Kávu?"

"Víno by nebylo?" zeptal se křižák, který se usadil na stoličku u krbu a odložil si svoji helmu a meč.

"Víno? Co tě to v té armádě naučili? Rodney by nebyl rád, kdyby viděl, jak piješ víno."

"Wille, už mi není deset, a co máš proti Svaté armádě, že si z ní furt utahuješ? Po smrti matky to bylo jediné východisko jak se uživit."

"Přijde mi směšné bojovat pro nějakého boha. Pro myšlenku a iluzi. A když jsem slyšel o tom masakru v Akře… Kdyby nějaký bůh existoval, tak by nebyl moc potěšený, ne?" zeptal se Will a podával mladíkovi číši vína.

"Na mě se nedívej, já jen plnil rozkazy krále. Později si mě všiml Robert de Sable a ujal se mě. Spolu s dalšími templáři jsme chránili poutníky, co putovali do Svaté země."

Najednou zaskřípaly dveře a ozval se dívčí hlas. "Strýčku Wille, co to tu je za rámus a proč vaříš kávu sobě a mně ne?" Maddie chvíli trvalo, než si všimla vysokého rytíře s templářským křížem na hrudi. "Ehmm, dobrý den, pane?"

"Maddie, tohle je syn Sira Rodneyho, Derek. Dereku, tohle je králova dcera Maddie, která se cvičí hraničářkou."

"Těší mě, princezno. Takže zpět k tématu. Potřeboval bych poradit s tím, jak se dostat k práci, když je Svatá válka u konce."
Maddie byla okouzlena pohledným křižákem, a tak znenadání vyhrkla: "Já myslím, že otec stále potřebuje nové rytíře, ne, strýčku?"

"Vidíš, Dereku. Je to celkem slušné děvče, když se teda nejedná o jídlo. Myslím, že bychom se mohli brzy vydat na hrad Araulen. Ty bys tam mohl mít práci jako královský rytíř a my tam shodou okolností jedeme, tak co ty na to?" zeptal se vesele Will.

"Myslím, že jsem pro!" zasmál se Derek a dopil celý měch vína.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Fluffy Fluffy | 12. prosince 2014 v 22:21 | Reagovat

Povídku, která by navazovala na dvanáctou knížku, jako doopravdy tu napsanou Flanaganem, tu, myslím, ještě nemáme. =) A Rodneyho synek... to tu taky ještě nebylo. =)
Na templáře a svatou válku si sice budu muset ve světě HU zvykat, ale snad mě přesvědčíš, že to tam patří. ;-)
Těším se na další. =)

2 Mike Mike | 12. prosince 2014 v 23:51 | Reagovat

No mě osobně to taky přišlo divný. Zaplétat střety náboženství do fantasy knížky no ale co už :D
Zkusím to tam pak nějak ještě zakomponovat.. :)

3 Sebastian Eliash Lootah Catori no Kuroyake of Araluen Sebastian Eliash Lootah Catori no Kuroyake of Araluen | 14. prosince 2014 v 15:07 | Reagovat

Zdravím,
jsem rád, že se někdo pokusil navázat na 12. knížku, nicméně tohle se nedá číst. Neříkám, že je to špatné, ale po historické stránce opravdu .. Ne ...
Za prvné, rozdíl mezi Křižákem a Templářem je docela dost veliký, tudíž jedna a ta samé osoba nemůže být obojí dohromady. No a aby měl 19-ti letý kluk obouruční meč, mi připadá též na hlavu. S těmito meči bojovali pouze zřídka kdy - historické zápasy, turnaje, nicméně ve válce nepoužitelný (až na sekání hlav, ale to by si jeho spolubojovníci museli dát sakra bacha)
Určitě jsi chtěla napsal jedenapůlruční meč..
Křižák, byl obyčejný rytíř, který složit svou přísahu papeži a na varkoč si našíval kříž.
Templářský řád je řád, který byl založen až jako důsledek první křížové výpravy - tudíž bojovník, který přežil křížovou výpravy se mohl stát Templářem. Nicméně člověk nemůže být Křižák a Templář dohromady.
Ale neber to prosím nijak zle, nechci být nějaký rýpal, nebo podobně. Pouze chci poradit..

4 lola lola | 14. prosince 2014 v 16:39 | Reagovat

Není jméno Arno náhodou z Assassin's Creed Unity? :D

5 Hanka Hanka | 17. prosince 2014 v 16:04 | Reagovat

Tak povídka, která by navazovala přímo na 12. a poslední díl HU v jednom, tu ještě nebyla. Jsem zvědavá, co se z toho vyklube. Zatím musím pochválit nápad se synem Rodneyho. Když jsem četla tu větu, spadla mi brada. :oD

Vím, že bych měla začínat spíš tím negativním, abych si nechala to nejlepší na konec, ale ta moje mírná kritika přijde až teď. Moc se mi nezamlouval Will, který použil ne příliš slušné oslovení. Prostě mi to k hraničářům nějak nesedí, aby mluvili tímto způsobem. A pokud ti můžu radit, hodně se ti opakuje sloveso být, zkus se toho příště vyvarovat. Čím víc budeš psát, tím lepší to bude. :o)

Tak hodně štěstí do příštího dílu! :o) Jsem zvědavá, jaký osud sis pro Dereka, Maddie a Willa přichystal. :o)

6 hraničář 50 hraničář 50 | E-mail | 10. ledna 2015 v 19:45 | Reagovat

[5]: rozhodně souhlasím s Hankou, hraničáři nebyli neurvalí ani nevlidni k pocestným. A Meddie neříkala Willovi strýčku. Jinak dobrý nápad s Rodneyho synem, to se chválí, ale že by byl Křižák?! Proč ne rytíř? A navíc Kassandra by nikdy nehnala své muže do zbytečných bojů daleko od Araluenu jen proto, aby chránila pár lidí, kterým se nějak podařilo dostat se pres moře a kteří putovali nekam daleko???

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama