Šíp jménem Pomsta - 3. kapitola - Přípravy na sněm

2. července 2014 v 9:00 | Fluffy |  Šíp jménem Pomsta
autor: Rohlíkus


Tma a vlhkost.

Takhle vypadala místnost, ve které se Delem probudil. Ale počkat. Ona to byla vlastně jeskyně sem tam osvícená pochodní. Šmejdil očima po jeskyni a spatřil obrys nějaké postavy, která seděla u stolu.


Byl zděšený, a tak se snažil pomaličku odplazit z pohodlné postele.

"Ve tvém vlastním zájmu bych nevyrážel pryč tak rychle. Ještě se ti zcela nezhojily rány," řekla tajemná postava, která k němu seděla zády. Zvedla se a přišla k mladíkovi blíže.

V rukou měl misku po okraj plnou polívky a vtiskl ji mladíkovi do ruky. "Jez, potřebuješ sílu," řekl s úsměvem onen chlap. No vlastně, jak se Delem dozvěděl, tak chlap to zrovna nebyl. Byl to ještě mladík. Tipoval ho tak na sedmnáct až osmnáct let.

Teprve teď si všiml jeho očí, černých jak sama tma, a rozčepýřených krátkých vlasů jak uhel. Jeho tvář byla lehce pokrytá strništěm a sem tam se na ní mihla jizva.

"K-kdo jste?" vykoktal ze sebe chlapec.

"Ty si nevzpomínáš? Já myslím, že když jsem tě odtáhl od chaty tvé mámy, tak jsem se ti představil. No tak ještě jednou. Jmenuji se Slade Wilson a slíbil jsem tvému otci, že kdyby se mu něco stalo, tak se o tebe postarám."

Teď jako by hraničářského učně něco praštilo do hlavy. "A máma je…"

"Je mi to líto. Modří ji zabili dříve, než jsi dorazil."

"Modří?"

"Ano. Kult modré krve. Spřádají intriky proti králi Horácovi, protože si myslí, že neurozený král být nemůže. Je jich velký počet, a jak hraničáři, tak i Arcani se snažíme tuto hrozbu eliminovat," vysvětlil mu Slade.

"Ar-co?"

Slade si povzdechl. "Arcani jsou toskánská elitní vojenská skupina. Ve vašem jazyce by se to dalo pojmenovat Duchové. Vznikli jsme teprve před dvaceti lety. Založil ji muž jménem Marcus Decimus Maximus, což je čirou náhodou můj strýc. No, a já a dalších šest chlapů jsme byli nasazeni do Araluenu."

"Aha, a ty kukly nosíte běžně?" zeptal se se známkou vtipu Delem.

"No vy máte pláštěnky s kapucí a my máme kukly," uchechtl se Slade. "Bereme si je vždy jenom do akce a každý člen má unikátní kuklu. Já mívám obvykle černou a sem tam červený flek, ale teď mám náhradní černooranžovou, protože ta minulá shořela při minulé akci, když jsem si ji sundal při výslechu. A pak jsem zapomněl, že tam byla petrolejová lampa ve stodole. Víš, kukla je pro Arcaniho jako jeho vlastní duše, a když o ni přijde, tak je to obrovská potupa a musí si uplést novou."

Delemovi proběhl hlavou obrázek Sladea u kolovratu, jak si plete kuklu. Byl ale natolik chytrý, že svoje pobavení nedával nijak najevo.

"Jak dlouho tu budu?" zeptal se mladík, když dopíjel zbytky polévky.

"To záleží za jak dlouho se uzdravíš, ale buď tě budu muset doprovodit pryč, anebo bys musel trochu potrénovat. Moje čest by tě samotného takhle ven nepustila," zasmál se mladý Toskánec, který dokonale mluvil obecným jazykem.

"Jaké používáš zbraně?" zeptal se mladík.

"Dva nihondžinské meče. Proč?"

"Naučil bys mě šermovat?" otázal se Delem se zájmem v hlase.

"Ty se vzbudíš a už myslíš na pomstu. To je u Araluenců normální?"

"Co? Já?..."

"Nezapírej, vidím ti to na očích. Jsi plný hněvu a smutku."

"Neříkej mi, že ty bys na mém místě nechtěl rozsekat ten jejich kult do posledního modrého." Slade se zasmál. "Ale já to chci udělat a to nemusím být na tvém místě. Měl bych nápad. Počkej týden a pak můžeme začít dvouměsíční základní výcvik, a pokud vím, tak se ti to dokonale překrývá s hraničářským sněmem, ne?"

Delem byl zaskočený. Jak to, že měl ten mladík takový přehled o sboru?

"Souhlasím," přitakal mladík.

****

Týden uplynul jako voda a první výcviková hodina už nastala.

"Mám pro tebe dárek. Byl tvého otce a ten chtěl, abych ti ho předal," řekl Slade a podal svému novému učni dřevěnou bednu.

Mladík ji otevřel a našel v ní kovový luk, ale nebyl jako ostatní. Tenhle byl ohebný a sem tam na něm byly upevněné kolečka.

"Tohle je kladkový luk. Má sto čtyřicet liber a k jeho nátahu nepotřebuješ žádnou sílu. Kladky se o to postarají a pak stačí jenom vypustit šíp. Učil tě Sammy bojovat jenom lukem?" zeptal se Slade.

Delem se zasmál. "Vždyť to by byla sebevražda. Lukem nemůžeš porazit meč," hájil si svůj názor mladík.

"Vážně? Tak se na to podíváme," řekl Slade a hodil Delemovi svůj meč a vzal si z bedny luk.

"Zaútoč," pobídl kluka.

Mladík zahájil svůj útok, ale Slade se ohnul pod jeho čepelí. Daroval Delemovi ránu do lýtka a mladík ztratil rovnováhu a potom mu daroval ránu do žeber.

Stáli k sobě zády a mladík se ohnal mečem po jeho hlavě, ale Slade jeho ránu svým lukem odklonil stranou a daroval mu kopanec do břicha, až spadl na zem.

"Stále si myslíš, že je to sebevražda?" uchechtl se Toskánec.

"Beru to zpět, a co se budeme učit dál?"

Slade šel k bedně, kde měl schované věci na trénink a vytáhl čtyři bambusové tyčky a z toho dvě hodil klukovi.

"Dívej se. Nejdřív se budeme lehce oťukávat a pak zkusíme hledat slabá místa v obraně."

Delemovi přišlo, jako by to měl předem nachystané.

"Nejsem první, koho cvičíš, že?" zeptal se.

Slade jako by ztuhl. "No, vlastně ano, ale i ne. Víš, Arcani pracují vždy ve dvojicích a když můj kamarád Alistair zemřel v akci, tak jsem na všechno sám. Takhle jsme dříve cvičili a teď do střehu!"

Oba dva šermovali dlouho, ale pak Slade zpozoroval, že jeho soupeř drží tyč v levé ruce moc lehce, a tak ho na té straně praštil vší silou. Delem schytal pořádnou ránu přes tvář.

"Znovu!" okřikl ho Slade.

*****

"Já už toho mám dost," sdělil Delem Sladeovi, když už asi celý měsíc takhle cvičili a on zase prohrál.

"Budeš mít dost, až řeknu, že máš dost a teď do střehu, kluku!"

Zase se dlouho oťukávali a Slade chtěl pravičkou přitvrdit a zasadit mladíkovi další bolestnou ránu, ale Delem tenhle úder zblokoval a podrazil Sladeovi pravou nohu.

"No, myslím, že už jsi připravený. Je čas se vrátit do hraničářské pláštěnky, ale mám pro tebe dárek, kluku." Slade se zvedl a vyšel ven z jeskyně.

Delem ho následoval a byl svědkem toho, jak si jeho učitel přivedl dva koně. Jeden byl celý černý jako tma a druhý zase celý bílý, ale měl šedivou hřívu.

"Pulebejské plemeno. Speciálně vycvičení koně. Poslouchají na slovo, jako by snad byli psi, a když je nouze, tak se zachovají jako nejlepší přítel. Ten bílý je tvůj. Patřil Alistairovi. V sedlové brašně máš další dárek, který ti snad pomůže při pomstě, a prosím, nenech se jí ovládnout. Na rozloučenou ti chci říct ještě dvě věci. Když budeš mít problém, anebo když po tobě půjdou vojáci, tak se tady můžeš schovat. A také si pamatuj, že nikdo ti nepomůže víc než ty sám," řekl Slade a osedlal onoho koníka.

"Jo, a jmenuje se Zevran," zvolal Slade, když pozoroval svého dvouměsíčního učně, když odjížděl na sněm.

Delem se zrovna podíval do sedlové brašny a nemohl věřit svým očím. Byla tam Sladeova černooranžová kukla a pod brašnou se houpaly dva nihondžinské meče, které se daly umístit na záda.

"A vzhůru k Redmontu," řekl si Delem a zamířil na jih.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Fluffy Fluffy | 2. července 2014 v 11:07 | Reagovat

Líbilo se mi to propojení se Synem Toskana  - což mi připomíná, budeš v povídce pokračovat? Očividně jsi měl super nápad, který by byla škoda nerozvést. ;-)

Jsem zvědavá, co bude dál. Překvapilo mě, jak málo Delemovi stačilo, aby se naučil bojovat, ale hádám, že i tak to bude muset stále zlepšovat... A jsem zvědavá na Sammyho reakci, až se jeho učeň objeví na sněmu... =)

2 Rohlíkus Rohlíkus | 7. července 2014 v 21:51 | Reagovat

Díky za pozitivní reakci :)
Marcusovo dobrodružství pokračovat bude, ale teď mi došli nápady a zasekl sem se na mrtvém bodě :/
Každopádně pokračovat budu v obojím :D

3 Fluffy Fluffy | 8. července 2014 v 11:11 | Reagovat

[2]: V pohodě, užívej prázdniny! =) Inspirace přijde sama, když si člověk odpočine. ;-)

4 Hanka Hanka | 10. července 2014 v 18:18 | Reagovat

Hm, tak trochu mi Slade připomíná Ninju. :o) Ale tobě se asi hodně líbí Toskánci, že? :o)
Piš dál - jak tohle, tak i Syna Toskana. Zajímalo by mě, jak to bude pokračovat. Ale chápu, jaká je inspirace mrcha, znám to z vlastní zkušenosti. :oD

5 Kačule Kačule | 21. března 2016 v 21:08 | Reagovat

Syna Toskana jsem zatím nečetla, ale  brzo se na něj vrhnu. ;) A zpět k Šípu jménem Pomsta. Zajímavé a čtivé. Klidně si počkám na další kapču, ale ať to stojí za to!!! =D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama