Přízrak minulosti - 6. kapitola - Porada

24. července 2014 v 10:01 | Fluffy |  Přízrak minulosti
autorka: Patt


6. kapitola - Porada

Po mnohahodinové cestě zpět na Redmont nepanovala příliš komunikativní nálada. Nepsaný velitel výpravy Halt jen hýbal nosem, když něco v duchu vyprávěl Abelardovi, ale to se za rozhovor moc považovat nedalo. Gilan očima provrtával svého zlotřilého bratra. Ten se nejspíš užíral svou chybou, a Claire, která to celé způsobila, nejevila žádné známky náklonnosti k Araluenci s návyky Skandijce. A Will? Mladý hraničář se horlivě snažil na jejich zajatce-nezajatce nepálit zvědavé otázky.


Druhého dne, kdy dorazili do cíle, Baron Arald poskytl pro Nathana na hradě místnost, kde nemohl nadělat nějakou škodu, a tím hraničářům poskytl možnost vše prodiskutovat. Sešli se kde jinde než v malé Willově chatě obklopené lesem. Usadili se u stolu - nepřekvapivě s miskami kávy. Oslazenými medem.

Ticho jim nějakou chvíli vydrželo, ale poté ho přerušil Will. "Takže co teď?" zajímal se dychtivě.

Gilan s Haltem ve stejný moment povytáhli pravé obočí a pak se ten vyšší a otevřenější z nich pobaveně zašklebil. Se svým bývalým učitelem rádi zkoušeli Willovu trpělivost a vsázeli se, jak dlouho vydrží nemluvit. Samozřejmě nic neprozradili a uchovávali si to jako soukromý vtip. Někdy se to stávalo opravdu zajímavým, ale tentokrát šlo o vážnější věc a Gilan už věděl, že mlčet delší dobu kolikrát bývá tvrdým oříškem.

"Pokud má Claire pravdu," ujal se slova Halt, "tak se opět setkáme s Temudžaji. Což pro nás není zrovna dobrá zpráva."

"Chtějí vrátit úder, který jste jim tenkrát zasadili. Očividně to nejsou válečníci, kteří by se jen tak vzdávali," kývl Gilan a zadumaně upil ze své misky.

"Musíme to říct králi Duncanovi! A baronu Araldovi… a taky Horácovi a siru Rodneymu," vysypal ze sebe Will okamžitě a poposedl na své židli. "A znovu povolat vojáky a připravit je na nebezpečí. Ale proč tentokrát jdou po nás? Oni nepůjdou přes Skandii? Nebo půjdou?"

"Roky ubíhají a tvé otázky přibývají," poznamenal Halt útrpně a zvedl oči k nebi.

"Promiňte, Halte," snažil se to hned smazat mladík a rozpačitě se usmál. "Co si tedy o tom myslíte?"

"Zatím ani nevíme, jestli je to pravda. Claire sice odvedla výtečnou práci, ale musíme se teprve přesvědčit o pravdivosti toho tvrzení. A tu nám dokáže poskytnout zřejmě jen Nathan. Zatím. Nemůžeme začít něco rozkřikovat bez rozmyslu. Lidé by panikařili a potom bychom mohli zjistit, že žádní Temudžajové se na nás nechystají. My jsme hraničáři, používáme napřed hlavu."

"Ano, Halte," hlesl zahanbeně Will a sesunul se na své židli níž.

"Na druhou stranu," pokračoval prošedivělý hraničář, "jsi položil dobrou otázku. Proč by tentokrát mohli zaútočit přímo na Araluen?"

"Kdyby nebylo vás, tak by Skandijci nebyli tolik připravení na boj proti nim," ozval se Gilan. "Bitvu by prohráli." Halt přisvědčil.

"To nejspíš ano. Mořští vlci jsou obávaní válečníci, ale jejich styl není příliš… organizovaný. Ovšem dohánějí to zápalem. Problém je, že Temudžajové by si s nimi jinak poradili. A Ragnak by padl zbytečně. Pokud se chystají zaútočit na nás, tolik by mě to nepřekvapovalo. Nejspíš zjistili, že hraničáři jim značně uškodili."

"Oni o nás vědí?" podivil se Will.

"Říkají nám Atabi. To je temudžajský výraz pro hraničáře, znamená to zelení. Pátrali prý po nás přímo tady v Araluenu," vysvětlil mu Halt. "Ale ani lidé toho o nás moc nevědí, takže zřejmě se nic důležitého nedozvěděli." Zadíval se z okna, jak něco upoutalo jeho pozornost, ale jeho tvář se po vteřině znovu vyhladila.

"Snaží se zneškodnit nepřítele, který významně zapříčinil jejich porážku. Jako prvního," doplnil ho Gilan a dál přemítal.

"Také si to myslím."

"Oni by zničili nás a pak by šli na Skandijce?" vyhrknul Will, až mu málem zaskočila káva.

Gilan se podíval po Haltovi a následně po nejmladším společníkovi. "Dávalo by to smysl. Skandijcům sice stále vypomáháme a posíláme jim oddíl tří set lučištníků, ale to by poté nejspíš nestačilo."

Will se najednou otočil na svého bývalého učitele. "Vy jste to věděl! Že jste to věděl? Proto vás to tak nepřekvapuje!"

"Ano, věděl jsem, že se jednoho dne vrátí," potvrdil to Halt. "Už tehdy ve Skandii jsem Erakovi říkal, že Temudžajové se tolik nezabývají současností a blízkou budoucností. Pokud je ta informace pravdivá, tak jsem si jistý, že to plánovali dlouho dopředu. Museli někde sehnat lodě. Buď skandijské nebo jiné. Jinak by se k nám nemohli dostat." Otočil se na Gilana. "Musíme si promluvit s tvým bratrem."

Světlovlasý hraničář přikývnul a zpozorněl, když zaslechl zavrzání ode dveří. "Budeme mít návštěvu."

"Zajímavé, že sis nevšiml upozornění svého koně před dvěma minutami," utrousil uštěpačně Halt. "Blazovo i Cukovo." Věnoval významný pohled i Willovi.

"Nikdy si nenecháte ujít šanci nás kárat, viďte, Halte?" usmál se na něj vesele Will a pak si uvědomil, že by měl být ve střehu. Ruka mu sjela k vrhacímu noži, ale Halt zavrtěl hlavou.

"Kdybyste dávali pozor, všimli byste si, že to žádný nepřítel není. A běž otevřít," pokynul Willovi. "Předveď taky nějaké vychování."

Mladík chtěl něco namítnout a už už otevíral pusu, ale nakonec si to rozmyslel a došel otevřít. Gilan se zazubil. Haltovi se nedá říct ne, pomyslel si pobaveně.

Claire zrovna chtěla zaklepat na dveře, ale její ruka nedopadla na dřevo, protože v tu chvíli se otevřely dokořán. Před ní stál Will, a když ji uviděl, potěšeně se usmál a srdečně ji objal.

"Ahoj, Claire! Přidáš se k nám? Dáš si misku kávy? Pojď dál!"

"Dám si ji moc ráda, děkuju," usmála se i ona a přisedla si na čtvrtou, poslední volnou židli. Černá, která ležela v koutě a dřímala, ji přiběhla pozdravit. "Hezký večer, Halte. Gilane. Zaslechla jsem, že se bavíte o Temudžajích. Jindy bych se vyhýbala poslouchání cizích rozhovorů, ale zacpávat si uši…" Nedokončila větu a omluvně se usmála.

"Ty víš, že nám to nevadí. Snažíme se dobrat, jestli by něco takového bylo možné," obeznámil ji Gilan se situací a pohlédl na staršího hraničáře. "Dle Halta je pravděpodobnost vysoká."

Zmíněný přitakal. "Odpovídalo by to jejich… zvykům. Vidím, že jsi opět oblékla své obvyklé šaty, Claire."

Mladá žena se usmála a uhladila si elegantní bílé šaty - diplomatický stejnokroj. "Hned se cítím mnohem víc ve své kůži. Mohu být sama sebou."

"Natea jsi pěkně zmátla, viď?" zazubil se na ni Will, který už před ni pokládal misku kávy. "Med?"

"Překvapuje mě, že se ještě ptáš," zaculila se na něj rozpustile Claire a hraničář se jen zasmál a kávu jí osladil. "Ve vaší společnosti jsem strávila až příliš mnoho času."

"Halt a jeho zlozvyky jsou téměř legendou," zamlaskal Gilan a pak si dopřál doušek z misky.

"Zajímavé, nikdy sis nestěžoval," probodnul ho zlověstným pohledem Halt.

Gilan jen nevzrušeně pokrčil rameny a sklonil hlavu, aby Halt neviděl jeho cukající koutky. Ten se ovšem otočil na Claire a změnil téma rozhovoru.

"Prozradil ti Nathan ještě něco důležitého?"

Zavrtěla hlavou. "V určitých chvílích se zdálo, jako by mu spadla maska hulváta. Dle toho, co jsem z něj dokázala dostat, strávil spoustu let se Skandijci. Přijali ho mezi sebe, ačkoli nevím proč, vyhýbal se konkrétní odpovědi. Možná jim byl podobný a oni udělali výjimku a vzali mezi sebou Araluence. Dalo by se o tom spekulovat. Oblíbil si je - říkal, že rádi pijí, jedí a baví se. Očividně se to líbilo i jemu a zapadl mezi ně. Do Skandie se zřejmě plavil z určitého důvodu… Bohužel se zarazil, než jsem zjistila, proč vlastně." Zadívala se na Gilana. "Řekl mi, že se považuje za jednoho z nich a že to ty a tvůj otec nechápete, protože nevíte, co celý příběh obnáší."

"Já tomu nerozumím… proč nás přijel varovat, ale pak si to rozmyslel a odjel?" zašeptal Will.

"Pověděl mi, že musel. Ale podle svých vlastních slov je i zbabělec."

"Patrně," odtušil Gilan ledově.

"Neznám ho tolik jako ty, Gile, ale… Myslím, že se v tom ukrývá něco většího."

"Můj bratr nebere ohledy na druhé lidi. Sám mi vmetl do obličeje, že se tady nudil."

"Možná záměrně."

"Nepřeceňoval bych ho… Smysl pro povinnost mu nic neříká. A nyní už ani vychování." Ušklíbl se.

"Nedělej ukvapené závěry, Gilane," vmísil se do toho Halt a neodpustil si malé pokárání: "Copak jsem tě nic nenaučil? Rozumím tomu, že mladší bratři někdy dokážou být velmi… osobití. Ale všechno má své důvody. Nenapadá tě cokoli, co by Nathana mohlo ovlivnit? Před tím, než odešel?"

Vysoký hraničář se zarazil a pootevřel rty. Když to jeho starší a zkušenější přítel podal takhle, najednou mu to dávalo smysl. Odpověď celou dobu přímo bila do očí. "No jistě…"

Zavládlo napjaté ticho.

"Stala se jedna událost, která námi dost otřásla," zamumlal Gilan a pravým palcem si krouživými pohyby začal masírovat spánek. Vypadal velice vyvedený z míry. "Ani ve snu by mě nenapadlo, že by ho to mohlo ovlivnit natolik… Vlastně ano, ale… Nechápu, proč mi to nedošlo ihned. Byl jsem tak slepý… Celou tu dobu…"

"O co jde, Gile?" snažil se z něj vymámit odpověď Will.

Ten však na jeho otázku neodpověděl a místo toho se zvednul. "Musím za Natem. Musím se ujistit o tom, že mé tušení je správné. Ihned."

"Já jsem myslel, že s ním promluví Claire."

"On se mnou mluvit nebude, zradila jsem ho, " zavrtěla hlavou hnědovláska. "Dokážeš z něj dostat i další informace o Temudžajích?"

Gilan jen roztržitě pokýval hlavou, oblékl si svou pláštěnku a vzal si i zbytek věcí. Dostal ze sebe rozloučení, a než se Claire s Willem a Haltem nadáli, ujížděl na Blazeovi směrem k hradu. Ani se neohlédl. Jeho tři přátelé zůstali v chatě bez jediného vysvětlení.

Jediný Halt vypadal nad věcí, ostatně jako vždy. Já to věděl, říkal jeho výraz. Claire nakonec díky svému vychování diplomatky rychle schovala své rozčarování a Will se neklidně ošíval.

"Já tomu vážně pořád nerozumím," zabrblal si pod vousy. "Halte, co to mělo znamenat? Proč najednou tak utekl? Stalo se něco vážně výjimečného? Vy byste ti určitě věděl, že ano?"

Halt zadržel povzdech. Opět to očekávání, že vím a umím všechno a vždy, pomyslel si nevrle, ale nahlas vyslovil úplně něco jiného. "Až Gilan bude připravený nám říct, co se událo, tak nám to poví. A teď už nech své otázky být. Trpělivost je taj-"

"Tajná přísada, kterou si hraničáři přidávají do kávy, a vždy jí musí být dostatek," dokončil Will bez váhání a zašklebil se. "Já vím, já vím, ale asi mi došly zásoby."

Sklonil se pod stůl a podrbal Černou, která se mu uvelebila u nohou, za uchem. Dívala se na něj svýma důvěřivýma očima a on získal pocit, že v tu chvíli byla jediná bytost v místnosti, která ho chápala. Věkem už bych měl chápat, co a jak dospělí dělají. Ale i když jsem jeden z nich, pořád se v tom nedokážu zorientovat. Samá trpělivost, trpělivost. Kde ji berou oni? Taky bych na to jednou chtěl přijít.

Vzhlédl ke svému někdejšímu učiteli a diplomatce. Oba klidně seděli, hleděli si svých misek s kávou a zabývali se svými myšlenkami. Ani jeden z nich nedal najevo známky nepokoje.

Dospěláci jsou vážně podivná stvoření, pomyslel si Will rozmrzele.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Fluffy Fluffy | 24. července 2014 v 10:21 | Reagovat

Zlato,

to bylo tak perfektní! Já prostě nemám slov, jak bezvadná tahle kapitola byla! Ale přesto jich ze sebe pár dostanu, aby tě to povzbudilo v dalším psaní. =) (Což se tě budu snažit přemlouvat, abys přidala rychle další, protože ten konec!!! Uch, takhle to useknout! Umřu zvědavostí, co se stalo!)

Nejdřív začnu několika zjištěními - Temudžajové jsou vážně mega problém. A úplně se tady hezky ukazuje provázanost s knížkou, protože si moc dobře pamatuju, jak Halt říkal, že Temudžajové se vrátí. Oni a jejich dlouhodobé plány na dobití světa, nejdřív rozmetají Araluence, pak Skandijce, Ariďany... ale já věřím, že jim Halt a spol. v tom zabrání, nějakou sabotáží... v tom se přeci hraničáři vyznají nejlépe. =)

Pak Claire! Kurýrka! Já ji tipovala na hraničářku v učení. =D Ale jsem ráda, že jí není! Je vidět, že kurýrky jsou cvičeny mnohem lépe a jinak, než by se na první pohled zdálo. =) Jo, diplomacie je dobrá, ale taková špionáž... lady Paulina na ni musí bejt určitě pyšná. =) Alyss a Claire... jen ty nejlepší. =) A že pije kávu s medem... =D Kdokoliv s Haltem stráví víc času, nakazí se, je to jasné. =D

Musím vyzdvihnout všechny dialogy... ty byly prostě typicky flanaganovské! Moc jsem se bavila! Vystihla jsi přesně podstatu každého z nich - učitele Halta, co musí neustále poučovat, Gilana, který je elegantní a vtipný jako vždy, a neposedného Willa, co by se nejradši ptal. =D (Roky i otázky přibývají, vyprskla jsem na monitor =D Dokonalá věta. =D) Zmínit musím i Willovo odseknutí, že už trpělivost nemá a jeho vnitřní monolog o dospělosti... to je prostě NÁŠ WILL! =D Přesně takový měl být ve dvanácté knížce, a ne zamračená, zničená kopie Halta. Takže za to ti děkuju, Will mě celou kapitolu vážně neuvěřitelně bavil, a připomněla si mi, proč ho mám tak ráda. =)

No, a ten konec... Patt! Takhle to zakončit! Nechat viset ve vzduchu velké odhalení! ÁÁÁÁÁÁÁ, šílím nedočkavostí! =D Vůbec netuším, co mohlo Nathana přinutit vydat se do Skandie. Snad nám to brzy prozradíš, protože tohle useknutí... bože, bože... =D

Vážně jsem se moc bavila, vystihla jsi charaktery, všechno hezky plynulo... jsi prostě ohromná šikulka, protože to byla další naprosto skvělá kapitola. =) Budu se moc těšit na další - a dneska můžeme vymejšlet, až přijedu. =D

Tak šup, šup, vrhni se na psaní. =)

2 Hanka Hanka | 24. července 2014 v 14:55 | Reagovat

Pattí,
hned první odstavec mě rozesmál. Halt, co hýbá nosem... Dokonalé. :o) A pak jsem se pochechtávala dál.

Píšeš opravdu moc dobře, jak psala i Fluffy, hrozně se mi líbí, že dokážeš každého tak vystihnout. Ztřeštěný Will, který je v duchu stále učněm, se ti moc povedl. A stejně tak popis Nathana - že je velmi... osobitý. To tak sedí! :o) Ta věta je asi nejlepší z celé kapitoly. No jo, vždyť ji vlastně pronesl Halt. :oD

Kdybych měla vypisovat všechno, co se mi líbilo, tak tu budeme ještě zítra, proto to shrnu jednou větou: "Dobrá práce!"

A honem honem piš další, protože jsem vážně moc zvědavá, co se v minulosti odehrálo tak strašného, že to s Natem udělalo to, co s ním udělalo. :oD

3 Patt Patt | 26. července 2014 v 12:51 | Reagovat

Holky, vy ani netušíte, jak moc velkou radost mi děláte. :))

[1]: Fluff, moc oceňuji, že jsi našla sílu něco přečíst a napsat mi tak krásný a dlouhý komentář. Vím, jak špatně ses teď přemlouvala, i když jsi chtěla. To ty prázky. :) Temudžajové budou megaproblém, který se možná nějak vyřeší. To je ve hvězdách. :D A ano, musela jsem si to najít v knížkách, abych si ještě ověřila, že nepíšu hovadiny. A ano, Claire je kurýrka. O tom bude ještě víc, ale chtěla bych tomu ponechat jistý... nádech tajemnosti. Nějakou dobu. Za pochvalu dialogů moc děkuji!:)) Vážně jsem si to užívala a snažila se představovat, jak by to probíhalo. A stejně tak jsem nemohla nechat zamračeného Willa. Ten u mě nikdy nebude, slibuji. :) Odhalení... bude prozrazeno v další kapitole. :)

[2]: Já si to musela užít, když už Paulina odhalila to tajemství. :D:D Ano, Halt Nathana popsal velmi přesně. Ale k jeho povaze zas příště, chtěla bych ji věnovat hlavně Gilanovi a Nateovi. :) A moc ti děkuju! Psát se pokusím co nejdříve, možná už dnes večer. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama