Hanka a Tammi - Maličkosti

22. května 2014 v 16:30 | Fluffy |  Narozeninová soutěž

Maličkosti

Hanka a Tammi



Ten den po dlouhé době konečně vysvitlo slunce. Skončilo období letních bouří a Skandijci se chystali na nájezdy. Kolem lodí se to jen hemžilo nedočkavými mořskými vlky. Oberjarl Erak se procházel po hrázi. Se zasmušilým výrazem ve tváři pozoroval posádky vlčích lodí. V patách mu kráčela zanedbaná postava. Zpod vlněné čepice jí do všech stran trčely vlasy. Namísto pravé ruky měla připevněný dřevěný hák.

"Hej, Eraku! Počkej na mě," zahalekal Thorn a přidal do kroku. Oberjarl se otočil, protože chtěl zjistit, kdo to na něj křičel.

"Ha! To jsi ty," řekl, když si všiml jeho pletené čepice se znakem volavky. "Co chceš?" dodal trochu nevrle.

"Nic, nic," odvětil Thorn s potutelným úsměvem a zařadil se po oberjarlův bok. Chvilku mlčky pokračovali v chůzi. Pak už to Erak nevydržel.

"Tak cos chtěl?" vyhrkl. Starý mořský vlk se zazubil.

"Zajímalo mě, proč se tu ploužíš jako loď, co má zlomenej stěžeň." Oberjarl podrážděně zabručel. Právě procházeli kolem Vlčího větru, když se z jeho paluby ozvalo další veselé halekání.

"Tak co? Už se těšíš na svý narozeniny, Eraku? Každej o tom mluví," volal někdejší první důstojník, nyní již kapitán Erakovy lodi. "Moje tetička Kryšpína vždycky říká, že si máš na svý narozeniny něco přát a to přání se ti splní." Oberjarl si pohrdavě odfoukl. Do hovoru se vmísil Thorn.

"Zkoušels to? Takový přání pronesený ve Velký dvoraně nad pořádným korbelem piva má svou moc," pravil příliš vážně a vyměnil si se Svengalem vědoucí pohled. Erak na ně nevraživě pohlédl.

"Já už to zkoušel," odvětil, "ale nevěřím tomu. Loni jsem si přál, aby začala fungovat ta moje krásná kašna. A pořád nefunguje." Thorn se Svengalem si vyměnili další ze svých pohledů. Erak si pomyslel, že u nich míval mnohem větší úctu.

"Myslíš tu čůrající?" zeptal se Thorn nevinně. Erak se ještě více zamračil. Jeho obočí se stáhla jako dva bouřkové mraky. Rozhodně jsem u nich míval mnohem větší úctu, pomyslel si trpce a dělal, že si nevšímá úsměvů na tvářích svých přátel.

"Tak třeba ti to letos vyjde," poznamenal Svengal a vrátil se ke své činnosti.

"Hmm," zabručel Erak na znamení, že tomu vůbec nevěří a vydal se k velké dvoraně. Thorn sledoval jeho plouživé kroky a se širokým úsměvem se otočil.

***

Hal seděl ve své dílně a skláněl se nad stolem. Ticho přerušovalo jen škrábání tužky o papír. Právě dokončoval jeden ze svých návrhů, když se ozvalo hromové zabušení. Dílna se otřásla. Dveře nadskočily v pantech a stejně tak Hal. Trhnul rukou, tužka mu sjela stranou a na papíře udělala dlouhatánskou čáru.

"U Gorloga a Orloga! Co se děje?" vykřikl a vyskočil na nohy. Ve dveřích se objevila Thornova nemytá hlava. Vesele se zašklebil.

"Hoří snad Volavka, nebo máš jiný důvod proč mi zbořit dílnu?" otázal se námořníka. "To tvoje bouchání by vzbudilo i mrtvého." Thornův úsměv se ještě rozšířil.

"Volavka nehoří, ale děje se něco mnohem horšího. Něco mnohem, mnohem horšího." Hal odložil tužku a založil si ruce na prsou. Moc dobře znal Thornův zvyk všechno zveličovat a přehánět.

"Tak co je ta strašlivá věc?" zeptal se.

"A co vlastně vytváříš?" otázal se ho starý mořský vlk s pohledem upřeným na stůl plný papírů, kovových součástek a dřevěných odřezků.

"Neodbíhej od tématu," řekl mu Hal. "Proč jsi přišel?"

"Ta strašlivá událost už se blíží. Za dva dny," ztišil hlas, zaskřípěl zuby a odmlčel se. Pak pokračoval. "Za dva dny má Erak narozeniny," oznámil. S Halem to ani nehnulo.

"Já to vím, Thorne," odtušil.

"Vážně?" zklamaně se na něj zadíval jeho starý přítel.

"Vážně," přikývl Hal. Už týdny slýchal hallasholmské obyvatele o této události mluvit. Každý přemýšlel nad tím, jaký dá svému oberjarlovi dárek. Živě se nad tím diskutovalo na tržišti, v přístavu, v hospodách a hlavně v Karinině hostinci. A všichni si dávali pozor, aby se o jejich plánech nedozvěděl Erak. Jen Hal si s tím nedělal hlavu, protože žádný nápad ještě neměl. A teď se ho Thorn ptal: "Čím ho hodláš obdarovat?" S potutelným úsměvem sledoval Halovu protáhlou tvář.

"Do té doby něco vymyslím," vyhýbavě odpověděl mladý skirl.

"Ale měl by sis pospíšit," upozornil ho Thorn. "Jsou to jen dva dny. Mohl bys mu opravit tu kašnu," navrhl nevinně.

"Cože?" Hal prudce vzhlédl. Skandijec horlivě kýval hlavou.

"Slyšel jsem ho, jak o tom mluvil. Prej by rád, aby mu konečně ta toskánská věcička fungovala."

"Thorne, jsi si jistý?" ptal se Hal podezřívavě.

"Naprosto. Je to jeho narozeninové přání. A je jen na tobě, jestli se mu vyplní."

"Tak dobrá," souhlasil Hal neochotně. Měl pocit, že ho k tomu Thorn dotlačil, ale sám žádný nápad neměl.

"Pojď se mnou," vybafl na něj Thorn a táhl ho ze dveří. Mladý skirl se nezmohl na odpor. Než mu došlo, co má starý námořník v úmyslu, ocitli se před Velkou dvoranou. Na největší budovu v celém Hallasholmu dopadaly sluneční paprsky a zalévaly ji zlatavým světlem. Thorn si krásného pohledu nevšímal a dál vlekl Hala za kazajku bludištěm chodeb až před dveře obrovské místnosti, kde Erak po dlouhá léta shromažďoval všelijaké cenné i nepotřebné věci. Teprve tam Hala pustil a vtiskl mu do ruky klíč. Spokojeně si zamnul ruce, poplácal ho po zádech se slovy: "Pusť se do práce," a zmizel.

Hal za ním vyjeveně zíral. Chvíli nerozhodně přešlapoval, ale nakonec si odemkl, vzal za kliku a vešel dovnitř. Naposledy tam byl, když od Thorna dostal otcův meč, a proto ho překvapilo, jak obrovská místnost to je. Od stropu až k podlaze se kupily poklady. Truhly plné zlata a stříbra, zbraně, sochy a umělecká díla - to všechno bylo navršené na hromadách po celé komnatě. A uprostřed, hned vedle křišťálového lustru sahajícího až na zem stála mramorová fontána, kvůli které Hal přišel.

Postoj nahého chlapečka stojícího na okraji nádržky se nezměnil. Mladý skirl se na něj pochybovačně zadíval a přemýšlel, zda to má Erak v hlavě v pořádku, když se mu ta příšerná věc líbí. Pak pokrčil rameny a chystal se vytáhnout své nářadí, které mu viselo v pouzdře za pasem, když tu se rozlétly dveře. Narazily do zdi s hlasitým zaduněním. Na prahu stál oberjarl a podezřívavě se rozhlížel.

Hal strnul. V ústech mu vyschlo. Všiml si totiž, jak Erak svírá sekeru. Mohutný vládce Skandie do něj zabodl svůj pohled.
"Co tu děláš?" řekl výhružně.

"Ehm," koktal Hal a slova se mu zadrhla v krku. "Ehm. Thorn mě poslal pro ten vak, co má u vás schovaný," vymýšlel si a v duchu Thorna proklínal. Erak ho přejel pohledem od hlavy k patě.

"Tak proč máš u sebe to nářadí?" zeptal se a znělo to nebezpečně.

"Šel jsem rovnou z dílny," překotně vysvětloval Hal. Erak z něj nespouštěl oči. Mladý skirl se začal ošívat.

"Tak já půjdu," prohodil a zamířil ke dveřím.

"A co Thornův vak?" otázal se Erak.

"No jo!" plácl se mladík do čela. Rychle otevřel truhlu, vytáhl z ní to, pro co údajně přišel, a vyběhl ze dveří. Oberjarl se za ním udiveně díval.

Hal běžel chodbou a ohlížel se přes rameno. Zrovna když ho začalo zajímat, jak ta věcička funguje, přihrnul se Erak a pokládal ho za zloděje. Litoval, že si nestihl prohlédnout mechanismus fontánky. Rozhodl se. V noci se tam vrátí, aby ji zprovoznil.

***

Byla tma. Nad Hallasholmem zářil měsíc doprovázený spoustou hvězd. Temné stíny v ulicích se střídaly s pásy stříbřitého světla. Nejtemnější uličkou se plížily dvě postavy. Jedna z nich si nesla svůj vak s nářadím. Zastavili se u stěny Velké dvorany.

Jesper chvíli něco kutil a zadní dveře se otevřely. Spolu s Halem vstoupil dovnitř. V chodbě vládlo tíživé ticho. Jejich kroky se hlasitě rozléhaly. Hal se ustrašeně ohlédl přes rameno. Těžko by vysvětlovali, co tady v noci dělají a proč se plíží k oberjarlovu skladišti. Zavedl Jespera ke vchodu a požádal ho, ať hlídá. Sám zmizel uvnitř. Mladému zlodějíčkovi těkaly oči ze strany na stranu. Po chvíli uslyšel podezřelé zvuky. Tlumené ťukání, vrzání, skřípění a bouchání se ozývalo někde poblíž. Jesperovi bušilo srdce až v krku. Pak se dveře do skladiště otevřely a ven vykoukl Hal s širokým úsměvem ve tváři.

"Tak hotovo," prohlásil.

"A nezapomněl jsi na nějakou maličkost?" zeptal se Jesper ve snaze skrýt svůj strach.

"Co s tím všichni máte?" zabručel jeho skirl a zamkl za sebou dveře.

O dva dny později se v hlavní síni konala oslava. Erak stál uprostřed místnosti s korbelem piva a hlasitě se bavil se svými přáteli, když ho někdo zatahal za rukáv. Ohlédl se a spatřil Hala Mikkelsona.

"Bavíš se?" zvolal a zazubil se. Vedle něj se na stole kupila hromada dárků.

"Oberjarle, chtěl bych vám taky předat dárek, ale musíte jít se mnou." Erak s třísknutím odložil korbel a doprovázen hlaholením podnapilých Skandijců následoval Hala. U dveří se k nim připojili Stig a Thorn. Jednoruký námořník svíral vědro plné vody. Erak si ho všiml, ale nevěnoval mu pozornost.

"Kam jdeme?" ptal se zvědavě. Odpovědi se mu nedostalo. Jen Thorn se podivně zašklebil. Erak pojal podezření a to se ještě prohloubilo, když ho zavedli před jeho vlastní skladiště. Všechny je přejel přimhouřenýma očima. Na oplátku mohl vidět jen samé úsměvy. Vešel dovnitř s obavami o svůj majetek, ale všechno bylo na svém místě. S láskou se zadíval na svou oblíbenou kašnu z Toskana. Chlapeček stál na okraji nádržky a hleděl na Eraka.

"Tohle je můj dárek pro vás," řekl Hal a ukázal na něj. "Opravil jsem to." Erak na něj vrhl radostný a nevěřícný pohled.

"Opravdu?" podivil se. Hal pokývl a vyzval Thorna, aby vylil vědro do nádržky. Voda protekla mřížkou u chlapcových nohou a zmizela. Nic se nedělo. Stig a Thorn si vyměnili pohled. Hal znepokojeně zíral. Náhle se ozvalo zabublání. Erak se nahnul blíž, aby lépe viděl. Kašna zachrčela.

"Co s tím je?" zeptal se oberjarl a sklonil se ještě blíž. Chlapeček stále nečůral. A pak se voda objevila. Prudkým proudem vystříkla Erakovi přímo do obličeje. Oberjarl se napřímil, prskal a z vousů mu kapala voda. S nebezpečným výrazem ve tváři pohlédl na mladého vynálezce. Ten začal ustrašeně couvat. Pak se otočil na patě a utekl. Erak se rozběhl za ním s voláním: "Kde mám sekeru?"

Thorn a Stig se nahrnli k oknu. Nejvyšší vládce Skandie právě probíhal kolem a mával svou bojovou sekerou, kterou si po cestě vyzvedl. Pár metrů před ním upalovala malá postavička a za patami se jí jen prášilo.

Stig prohodil: "Že on zase zapomněl na nějakou maličkost." Thorn pokýval hlavou.

"Ten se nikdy nepoučí." Otočil se a odcházel. A k rozesmátému Stigovi ještě dolehlo jeho zabručení: "Já říkal, že se mu ten dárek bude líbit."
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Kačka Kačka | 22. května 2014 v 17:28 | Reagovat

Ahoj!
Bylo to úžasné moc jsem se nasmála :-D píšeš/te moc hezky;-)

2 RenyNew RenyNew | 22. května 2014 v 18:00 | Reagovat

Tammi! Hani! VY - JSTE- GENIÁLNÍ-! :-D.

Ta povídka je naprosto úžasná!!!
Nemám slov. Tohle je opravdu ta nejlepší pocta Johnovi, jaká tu dneska mohla být.
A to i přesto, že se nevěnuje jeho nejslavnjším postavám. Nebo možná právě proto. Skandijce jste vystihly naprosto perfektně, jejich mluvu ("Zajímalo mě, proč se tu ploužíš jako loď, co má zlomenej stěžeň." nebo tetička Kryšpína :D), jejich povahy...
Erak a čůrající fontána :-D. Nápadité spojení, ve snu mne nenapadlo, ale je skvělé :).
Hal, jeho kutění a hlavně... ty maličkosti :). Ty bývají kamenem úrazu.

A Thorn, který to měl vlastně celé na svědomí... :)

Holky, nevím, co ještě víc říct... skvěle jste vystihly flanaganovský styl psaní, jeho vtip, jeho poutavost.

DOBRÁ PRÁCE :)

John by z vás měl určitě radost (... kdyby teda uměl česky :D)

3 Hanka Hanka | 22. května 2014 v 18:45 | Reagovat

Doufám, že to Tammi nebude vadit, když odpovím i za ni, ale ona se kdyžtak ozve. :o)

Jsem strašně ráda, že jste se bavily, děvčata, protože to byl účel. :o) A Reny, děkujeme moc. To, že by z nás měl John radost, bylo to nejlepší, co jsi mohla napsat. Protože to je (aspoň pro mě) ta největší pochvala. :o)

A abych nezapomněla, tu větu o ploužící se lodi se zlomeným stěžněm vymyslel náš táta, tak abych mu neupírala zásluhy. :oD

4 Fluffy Fluffy | 22. května 2014 v 18:53 | Reagovat

Holky, vy prostě víte, jak mě máte naprosto rozložit. =D Tahle povídka byla bezkonkurenční. =) Čekala jsem od vás cokoliv, ale to, že si vezmete na mušku tentokrát Bratrstvo a Skandijce, to jsem doopravdy vůbec nečekala. =D A obě víte, jak ty mořské vlky zbožňuju, takže jste mi udělaly obrovskou radost. =)

Bylo to vtipné, s nápadem, správně flanaganovské. =) To, že jste neopomněly nám představit další ze Svengalových tet, je jen třešnička na dortu. =D A že Erakova oblíbená kašna má na sobě sochu čůrajícího chlapečka? =D Vy víte, jak člověku udělat den, vážně. =D

A vy jste rozhodně na žádnou maličkost nezapomněly. =)

Jste skvělé, holky, obě dvě. =) Máte být na co pyšné, tohle byla skvělá povídka. =)

5 Hanka a Tammi Hanka a Tammi | 22. května 2014 v 19:09 | Reagovat

Fluffy, děkujeme moc. :o) Jsme moc rády, že ses tak bavila, a každá věta tvého komentáře nám způsobila nezadržitelné culení. :oD
A to, že Erakova kašna má i čůrajícího chlapečka, se píše v 1. dílu Bratrstva, tak jsme toho jen využily, protože se to náramně hodilo. :o)

6 Kily Kily | 22. května 2014 v 19:13 | Reagovat

Páni, to je neuvěřitelné. Alespoň vidím, co dokážou dvě hlavy, když se dají dohromady. :D Asi si taky někoho seženu...:DD
Erakova oblíbená kašna s čůrajícím chlapečkem, já fakt padám ze židle.
A z takové maličkosti se někdy může vyklubat pořádný problém, zvlášť, když to někdo umí s bojovou sekerou.:DD
Holky, jste úžasné, ohromně jsem se bavila.:)

7 Hanka Hanka | 23. května 2014 v 15:23 | Reagovat

Díky, Kily. :o) Je fajn psát to s někým dohromady. Sice jsme se u toho hádaly, ale zároveň mě to hrozně bavilo. :o)

8 Patt Patt | 23. května 2014 v 16:10 | Reagovat

Hahá, tak to bylo výborné. :D
Na to, že mi počasí před chvílí začalo kazit náladu, jsem zase vysmátá. (A ještě mi tu z puštěného rádia začala hrát příznačně píseň Happy, no není to znamená?)
Čůrající chlapeček? Matně si pamatuju, ale vy jste se toho tak šikovně chytly! Já jen zírám, co vás napadlo - ale nejen vás, ale i Kily a Reny, nadchlo mě to.
Erak, Thorn a Svengal... Kdyby tu byl chechtající se smajlík, přidala bych sem tři. Úžasně jste je vykreslily, klobouk dolů, k nerozeznání. Hezky mě ti kluci rozveselili. :D:D A Svengalovy tetičky. Teď teda jedna, ale i tak - lol. (Pardon za tu zkratku, ale fakt se tu ještě pochechtávám.)
A Hal zapomněl zase na maličkost! Jednou ho to přijde fakt draho. Teď mu Erak pro poučení usekl třeba jen jedno ucho. :))
Humorné, svěží a naprosto originální. Miluju Skandijce díky Flanaganovi, a teď ještě kvůli vám. :)
A představte si, že imaginárně tleskám, jo?:D:D
Magnifique.

9 Hanka Hanka | 27. května 2014 v 16:36 | Reagovat

Děkujeme za komentář, Patt. :o) A chudák Hal, jestli pro něj vymýšlíš tak tragický osud. Přijít o ucho není žádný med. :oD

10 Patt Patt | 29. května 2014 v 17:10 | Reagovat

[9]: On to přežijei s jedním. Takhle vypéct samotného oberjarla, to je trestuhodné. :))

11 Kačule Kačule | 10. března 2016 v 21:18 | Reagovat

Vtipný, vtipný a vtipný. Co jinýho by se dalo říct? Zkrátka Erak, když se naštve. =D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama