Luk a meč - 11. kapitola

2. ledna 2014 v 11:42 | Fluffy |  Luk a meč
autorka: Janka


Tak a je tady další kapitola… Je pro Fluffy a Hanku, které se už Joannky nemohly dočkat, takže tahle kapitola je vaše, holky :-). Už se nám tady objevují Joanniny city k 'jistému pohlednému muži'. Kdo to asi je? No, já to vím, ale samozřejmě nepovím. To už asi uhodnete i sami, ne? :D
Veselé Vánoce a krásný nový rok přeje Vaše
Janka


Kapitola 11. - Útěk

Trojice strážných měla za sebou už většinu hlídky, přes kterou se jako obvykle nic nestalo, a tak ani neočekávali nic, co by to mohlo změnit. Služebně nejstarší z nich se poškrabal na tlustém zadku a přál si být někde u talíře s horkou polévkou. Vlastně si přál být úplně kdekoli mimo dosah barona. Z kobky té vězenkyně vyšel ven žalářník. Se strážným se znali už víc jak dvacet let, tak si vždy, když měl strážný hlídku v žalářích, sedli a popovídali si. Většinou ke svému rozhovoru přibrali i zbytek. Vše šlo jako obvykle.

Joanna poslouchala žalářníkův hlasitý smích a ještě hlasitější smích jednoho z hlídky, a když se k němu přidaly i hlasy zbylých dvou, zhluboka se nadechla, v duchu napočítala do deseti pro uklidnění a zlehka otevřela dveře. Nezaskřípaly. Joan si oddechla. Potichu se proplížila okolo dveří, za kterými se ozývaly hlasy, a pokračovala dál. V duchu děkovala Crowleymu za jeho neustálé cvičení nenápadného a tichého pohybu, na jeho 'Tam někdo dusá ve křoví, třeba by se z něj dal udělat terč pro šíp, aby si uvědomil, že cvičíme nenápadný pohyb.'. Ocitla se na rozcestí několika chodeb. Potichu zaklela. Opravdu by se hodila nějaká mapka nebo směrovky. Nakonec se vydala tou vlevo, protože:

1) levá je vždycky ta pravá

2) končila schodištěm nahoru.

Musela se levou rukou chytit stěny, aby nespadla. Zajetí se na ní podepsalo víc, než si myslela. Na chvilku se zastavila a odpočívala. Pak se ale narovnala a pokračovala chodbou dál přidržujíc se kamenné stěny. Jakmile se dostala ke schodům, v duchu zaúpěla. Byly zatraceně strmé a nikde zábradlí. Pomalu po nich stoupala. Když byla asi v polovině schodiště, uslyšela přibližující se hlasy.

Baron Lostarz a ještě někdo… prolétlo jí hlavou. Moment, já ten druhý hlas znám. To je přece Celtický vyslanec. Ten zrádce. Toho muže nikdy neměla ráda, ale teď ho doslova nenáviděla, a co víc opovrhovala jím. Měl protivný hlas a nepříjemný zvyk úplně všechny poučovat, i když to neuměl. Snažil se působit vznešeně, ale ve výsledku to vypadalo nafoukaně a směšně. Možná se na tom přičinilo i to, že vypadal jako velký knedlík. Byl dokonce skoro o půl hlavy menší jak Halt a šířka jeho těla byla skoro stejná jako délka.

"… zajal… před pár měsíci… ani slovo…" doléhaly k ní útržky rozhovoru přerušovaným řinčením zbroje stráží.

"… jméno?"

"Nic… zkoušel… vše."

Až teď si doopravdy uvědomila, že stojí na schodech, kudy ti dva za pár okamžiků projdou. Začala co nejrychleji sestupovat zpět dolů s nadějí, že by se mohla skrýt v některé ze zbylých chodeb na rozcestí. Ale šlo to pomalu a kroky se nezadržitelně blížily. Už byla dole ze schodů, ale také se silou byla na dně. Pokusila se alespoň jít podél jedné stěny, ale pán hradu se svou návštěvou už byl u ní.

"Vyšla jste si na procházku, slečno?" ozval se jí u ucha temný hlas Lostarze. "Měla jste říct strážným, oni by vám jistě dělali společnost po cestě do mučírny a nemusela byste se tady motat po chodbách, ale žádný strach, nyní jsem tu já a můj host Victor z Battlu a my vás doprovodíme zpátky do cely, ano?" Zaluskal na stráže, které se hned vzpamatovaly a chytily každý Joannu, která se zmohla jen na chabý odpor, z jedné strany a táhly ji směrem ke kobkám.

Když k nim došli, stráže strčily Joan tvrdě dovnitř a baron se slovy: "Jen si něco vyřídím s žalářníkem a hned jsem zase u vás," zabouchl dveře.

V duchu zaklela. Tohle nevyšlo. A to tak doufala, že má ještě naději se odsud dostat živá bez toho, aby jim něco vyzradila. Do háje. Kolikrát si už říkala, že s tím skončí a řekne jim vše, na co se budou ptát. Potom se jí však vždycky v hlavě vynořila tvář jistého pohledného muže a ona cítila, že ho prostě nemůže zklamat. Jeho ne. I kdyby to znamenalo, že už nikdy neuvidí jeho úsměv, a neuslyší jeho pošťuchování, což bylo vlastně jisté, pokud bude mlčet. Drobná slza jí stekla po tváři. Rychle ji setřela. Nesníží se k tomu, aby dala najevo svou slabost, když pro ni každou chvíli může přijít Lostarz.

Uslyšela táhlý výkřik linoucí se směrem od mučírny. Baron trestá žalářníka kvůli mému útěku, došlo jí. Trpí, protože mi pomohl. Mám na svědomí jeho bolest.
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Hanka Hanka | 2. ledna 2014 v 13:15 | Reagovat

Jani, děkuju ti za věnování. :o)
Teda, ten Lostarz je zatracenej parchant. Vrrrr. Já bych ho nejradši na místě zaškrtila... :o) No nebudu se tady rozčilovat. :o) Píšeš opravdu dobře, hezky jsi nám vylíčila, jak je ten zlotřilý baron opravdu, ale opravdu zlý skrz naskrz. :o)
A to ten útěk vypadal tak nadějně. :o)
Já jen doufám, že se Joann povede uprchnout příště a pak se setká s jistým pohledným mužem. :oD Musím jí držet palce. :o)
Moc se těším na pokračování a doufám, že bude brzy. :o)
A teď jsem si všimla, že je tohle první vydaná povídka roku 2014. :o)

2 Janka Janka | 2. ledna 2014 v 20:06 | Reagovat

[1]: Děkuji ti za pochvalu. To vždycky potěší. :D Jo, Losty je zloduch a bude ještě větší... :) Pokračování je rozepsané, tak se můžeš těšit. A na koho? No na Gila, Halta, Willa a Horáce. :)

3 Fluffy Fluffy | Web | 6. ledna 2014 v 18:00 | Reagovat

Jani,  taky moc děkuju za věnování. =) A omlouvám se, že komentuji až teď, ale jsem ve víru učení a mám toho vážně nad hlavu. =)

Losty (ano, půjčila jsem si tuhle přezdívku od tebe, protože mě velmi pobavila =D) je vážně prohnilý skrz na skrz. Bůhví, co má v plánu. Vypadá to, že něco ví a potřebuje z Joan dostat informaci, kterou potřebuje. Pevně doufám, že ale naše hraničářka vydrží. =D

Už jsem si myslela, že se jí to povede! A ty takhle! =D Radši bych ji měla v bezpečí. =D Snad ji brzy zachrání ostatní. =)

Jistý pohledný muž? =D Halt to asi nebude... =D =D (I když Paulina by se mnou určitě nesouhlasila =D)
Těším se na pokráčko. =)

4 Jindra Jindra | 3. dubna 2014 v 19:21 | Reagovat

Kdy bude další část??? Už se numůžu dočkat :D

5 Kačule Kačule | 26. března 2016 v 23:04 | Reagovat

Milá, Janičko, tvoje povídka je suprová a tenhle námět by mě nikdy nenapadl. A Losty (taky jsem si vypůjčila přezdívku =D) je prolezlej červama skrz naskrz. Je to zlotřilej padouch a ptám se Tě: Kdy mu už někdo - třeba ten jistý pohledný muž - zakroutí krkem??? Ale hlavně piš a piš, ať tu máme co nejdřív další kapču!!! =D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama