Hra o čas - 19. kapitola

24. ledna 2014 v 21:05 | Fluffy |  Hra o čas

19. Šach… mat?

Slunce se klonilo k západu mnohem dřív než v předchozích dnech. Pro Teu by to byla obvykle skličující chvíle, protože by si připomínala delší dny v toskánském přístavním městě, ale teď se urputně držela uzdy svojí klisničky a z posledních sil seděla vzpřímeně v sedle. Kromě únavy jí stále bylo slabo. Ačkoliv se snažila působení jedu zmírnit všemožnými bylinkami, které měla u sebe, Halt usoudil, že by se na ni měl podívat lékař. A ten nejlepší široko daleko byl v hlavním městě, přímo na královském dvoře. Dávalo to smysl - otravy byly ve vysokých kruzích skoro na denním pořádku, logicky si ty největší odborníky, kteří by mohli krále zachránit, drželi právě v Dun Kilty.


Na dohled od hlavní brány se ale dívka povážlivě zakymácela a od pádu jí zachránila paže sira Russella, který skupinku doprovázel, přesně jak Tea předpověděla. "Jste v pořádku, lady?" otázal se mile, což bylo od něj více než překvapivé.

"To je jen únava, sire," odpověděla a vděčně se na něj usmála, "děkuji vám."

Sean, který jel vepředu, ten pohled zachytil. Čelist se mu napjala a vztekle sevřel otěže. Pobídl svého koně, aby zrychlil. Byl si jistý, že tohohle nemusí být svědkem. Všímal si, jak baron jedné z jeho držav, celou cestu dívku obletuje a pomáhá jí. Kousal se do jazyka a proklínal sám sebe, že jí vyznal lásku, ačkoliv ho ona neslyšela a nevěděla o tom.

Tee ale neušlo, jak se Sean zatvářil. Zamrzelo ji to, ale pokud ho chtěla zachránit, nesměla si ho všímat.

Rusovlasý mladík, který ji uchránil od ošklivého pádu, jí úsměv opětoval. "Byla to dlouhá cesta a jste zraněná. Ráno vám určitě bude lépe."

Děvče kývlo. Nechtělo už nic víc dodávat.

...

Králův majordomus byl muž středního věku, schopný a oddaný. Nebyl sice vysoké postavy, ale i přesto by do něj nikdo neřekl, že meč, který mu visel u pasu, umí zručně ovládat. Teď nervózně obtáčel prsty kolem jílce a skoro běžel vedle svého krále, který svoje velké kroky natahoval víc než obvykle. "Ale, můj pane…" začal znovu namítat.

"Řekl jsem, ať připravíte královniny komnaty," přerušil ho Sean úsečně, "je v tom snad nějaký problém?"

"Jde o to, Vaše Veličenstvo, že pokoje královny nebyly desítky let používány, kromě toho jsou blízko těch vašich a-"

"Ubytujete lady Annu v královniných komnatách, to je moje poslední slovo," pak položil drobnějšímu muži ruku na rameno, "chci, aby je měla."

"Samozřejmě, hned to bude, můj pane."

"A prosím, pošli pro lékaře," usmál se unaveně Sean, "můj strýc si je jistý, že nám pomůže."

A právě Halt byl ten, kdo přinesl poměrně nejasnou zprávu o Teině zdravotním stavu do trůnního sálu, kde se zdržovala celá výprava. Jen co postarší hraničář začal mluvit, sir Russell se nenápadně vytratil. Na ten moment ale všichni čekali. Horác s Willem vyhrkli skoro současně každý jinou větu, takže jim ani jednomu nebylo rozumět. Halt je musel zastavit tím, že zvednul dlaň. "Jedno po druhém, chlapci," pronesl smířlivě. Oba dva pod jeho pohledem umírnili svoji netrpělivost a čekali, co jim poví. "Nebudu vám lhát, Tein stav je zatím velmi vážný." Jakmile to vyslovil, bylo vidět, jak se v mladé králově tváři promítla bolest a starost. Natáhl se, aby svému synovci mohl sevřít rameno. "Bude v pořádku, Seane. Po tom, co porovnala své znalosti s těmi tvého nejlepšího léčitele, mě ujistila, že se uzdraví."

Sean se na svého strýce překvapeně podíval. "Jak to ale… vždyť ztratila paměť, vždyť…"

"Pamatuje si každou vteřinu," pousmál se Halt, "jde o to, že chce, aby se Russell usvědčil sám. Chce tě připravit o trůn, co hůř, chce ti vzít tvůj život. Teina ztráta paměti je jen část našeho plánu. Bylo by od tebe, od vás všech, moudré, abyste zapomněli všechno to, co jsem vám teď řekl."

Všichni tři mladíci kývli. První, kdo ale promluvil, byl i k Haltovu překvapení Horác. Světlovlasý rytíř vstal z křesla a přemýšlivě si promnul bradu. "Will mi prozradil, že ji někdo otrávil, Halte," věnoval svému nejlepšímu příteli trochu nepřítomný úsměv, protože se stále díval na staršího z hraničářů, "ale já myslel, že jed ze šipky se nám podařilo zneutralizovat?" Na konci se intonace zvlnila do mírné otázky.

A tak se dal Halt do objasňování celého příběhu a následného plánu, jak přinutit zrádce na sebe ukázat prstem.

...

Tea stála u krbu a uhlazovala si krásné šaty, kurýrský stejnokroj, který jí lady Paulina na Redmontu před odjezdem věnovala. Nepatrně, mírně v očekávání, sebou trhla, když se ozvalo zaklepání na dveře. "Dále," vyzvala příchozího a neodtrhla pohled od plamenů.

Dovnitř vešla služebná. "Má paní," oslovila ji s omluvným podtónem v hlase, "bylo mi přikázáno, aby vás nikdo nerušil, ale sir Russell si s vámi přeje mluvit, mohu ho pustit dál?"

"To je v pořádku, Trisho," usmála se na ženu, "ať vstoupí. A běž si po své práci, určitě jí máš hodně i bez toho, abys mě musela hlídat."

"Jak si přejete, má paní," uklonila se Trisha a spěšně odešla, aby uvedla rusovlasého mladíka.

Sir Russell se po nevelké ložnici rozhlédl. Čekal něco honosnějšího, velkolepějšího od královských komnat. Jako člověka, který uznával jen moc a bohatství, ho nenapadlo, že je místnost především útulná a má spíš úkol svého obyvatele rozptýlit mezi věčně studenými zdmi z kamenných kvádrů. Kromě toho se od královny očekávalo, že bude svůj čas trávit se svým manželem, pokud to bude možné, a ne sama.

Tea měla na pokoj právě opačný názor. Byl mnohem prostornější než její komůrka doma v Genovese a měla tu všechno, co potřebovala. Nad ohněm se v malém kotlíku vařil čaj z bylinek ze severních stepí, které měly posílit její organismus. S lékařem debatovala a vzpomínala, kdy mohla být otrávena. Došlo jí, že poslední a zřejmě jediná možnost nastala to nešťastné ráno.

Ulevilo se jí, protože ani zdaleka nedopila šálek svého čaje až do dna.

Otrava sice stále probíhala, ale bylo to z toho důvodu, že byla zraněná a vyčerpaná. Až se zahojí rána po šipce, tělo si s nešťastným jedem poradí raz dva. Alespoň v to Tea doufala. Její znalosti jí opět pomohly.

"Mám pro vás nabídku, drahá slečno," promluvil mladík a vřele se na drobnou tmavovlásku usmál. "A jsem si jistý, že ji využijete."

Tmavě modré oči se na něj netečně podívaly. "Pak to musí být nabídka, která stojí za to, pane."

"Vím, kdo jste," pokrčil rameny a dotkl se plátna, na kterém byla vyobrazená žena s korunou. Měla tmavé vlasy svázané koženou korunou clonmelské královny. Ten hrdý výraz v jejím pohledu si byl v mnohém podobný s tím Haltovým. Byla to poslední královna šestého hibernského království. Matka staršího hraničáře a jeho zrádného mladšího bratra. "A až se uzdravíte, vrátíte se do chudých poměrů, ze kterých pocházíte."

"My prostí lidé jsme hrdí na svůj původ," odpověděla klidně.

"Ale také jste hrdí na tolary, které vám mohou padnout do rukou," reagoval Russell.

"Nestojím o žádné peníze, které mi můžete nabídnout, sire. Po mé matce v Araluenu zbylo tolik, abych se o sebe uměla zatím postarat," ujistila ho Tea.

"Nabídnu vám mnohem víc, když mi pomůžete… odstavit krále Seana od jeho povinností," řekl nakonec. Byl si sám sebou tak jistý - všiml si, jak mladého panovníka dívka trvale odmítala a jeho city mu neopětovala -, že ani nepochyboval o svém úspěchu. A to byla chyba.

Jakmile to sir Russell vyslovil, Teino srdce se rozbušilo prudkou radostí a zároveň strachem. Potěšilo ji, že její odhady byly správné, ale na druhou stranu věděla, že pokud teď udělá sebemenší chybu, prořekne se byť jen hláskou, může přijít o život nejen Sean, ale i ona. Cítila, jak se jí červeň pomalu vhání do tváří a musela jednat. Otočila se zase pomalu k ohni a narovnala se v ramenou. "Rozumím," pronesla odměřeně a dávala si pozor, aby se jí nezachvěl hlas, "dám vám to, co potřebujete. Pokud bude vaše cena dostatečná. Co mi tedy nabízíte, Vaše Veličenstvo?"

Rusovlasý mladý muž se široce usmál a přešel k dívce, kterou vzal za ruku. Políbil ji na hřbet dlaně. "Jste opravdu velmi bystrá, mylady. Nabízím vám za korunu svoje panství a titul. A kdo ví… co bude dál. Udělám z vás šlechtičnu a ty už jsou hodny vzít si krále. Navíc s vašimi vědomostmi by nemusel být problém sjednotit všech šest království."

"To je slibná budoucnost pro vrahovu dceru," odpověděla Tea.

"Nikdo vám tady nenabídne víc, má paní."

"Stačí dát vašemu králi šach mat."

"Přesně má slova. Vy pomůžete mně, já pomůžu vám."
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 WiseGirl WiseGirl | 25. ledna 2014 v 10:50 | Reagovat

Tak už se nám Russell přiznal, teď ho ještě obelstít a chytit... a jsem hodně, hodněě zvědavá jak to dál vymyslíš Fluffy :) Jen mi pořád vrtá hlavou jestli už to Tess zvládne... Je sice vidět že už je hodně blízko uzdravení ale tohle by ji mohlo zase rychle vysílit...
Takže samozřejmě nedočkavě očekávám další část! :))

2 Hanka Hanka | 25. ledna 2014 v 16:29 | Reagovat

Já chci další kapitolu, Fluffy! :o) Tak Russell už se nám vybarvil... Jsem moc zvědavá, jak to Tea zvládne. :o)

3 Fluffy Fluffy | Web | 26. ledna 2014 v 19:15 | Reagovat

Holky, oběma vám moc děkuju! =) Do další části se pustím až po poslední zkoušce, kterou mám v prvním týdnu v únoru, a pak to snad půjde rychle. =)

Jsem moc ráda, že se vám to tak líbilo! =)

4 isabella isabella | 26. ledna 2014 v 19:38 | Reagovat

Už jsem dlouho nekomentovala, ale tohle okomentovat musím. Je to prostě úžasné Fluffy. Moc se těší na další kapitoly, kde, tedy doufám, dostane ten zlotřilý zrzek co mu patří.

5 Sill Sill | 26. ledna 2014 v 20:44 | Reagovat

úžasná kapitola, moc se těším na pokračování

6 Fluffy Fluffy | Web | 27. ledna 2014 v 17:27 | Reagovat

Děkuju moc! =) Po zkouškách se na to vrhnu! =)

7 Kiara Kiara | 27. ledna 2014 v 19:29 | Reagovat

je to skvělý!! přijde mi to, že to píše zkušený spisovatel, a navic se to krasně čte. těšim se na další!

8 Fluffy Fluffy | Web | 28. ledna 2014 v 18:10 | Reagovat

[7]: Děkuju moc, to je krásná chvála, jsem za ni velmi vděčná! =)

9 Patt Patt | 30. ledna 2014 v 21:32 | Reagovat

Týýý jo. Týýý jo. Týýýý JOO!
Ty teda jedeš. Ale aspoň už Sean ví, že to Tea jenom předstírá. Jsem dost zvědavá, jak to bude dál, protože zatím jsi nabídla víc otazníků než odpovědí, už si připadám jako při sledování seriálu.:D Ale my všichni víme, že to dobře dopadne, že jo, protože jinak bych ti to nedarovala.
Mám Teu moc ráda. Její chování, povaha, ona je mi vážně sympatická. Přinutila (když to tak formuluji) jsi nás ji mít ráda, ačkoli jiným způsobem než Flanagan a jeho vnucování, že ano. :D:D
Hrozně se mi tam líbil ten obrat 'přinutit zrádce na sebe ukázat prstem', mimochodem. Jo a ta Trisha? Musím se přiznat, že jsem se trošku lekla, protože tak na mě někdy volá mamka. Ale teda služebnou jí fakt nedělám. :D:D
Je to krásný, Fluff. Máš hrozný talent a je mi ctí, že se s tebou můžu přátelit.
Hodně štěstí ve zkouškovém a spoustu líbaček od múzy!:)
Pac a pusu od Horáce. ♥

10 RenyNew RenyNew | 12. února 2014 v 19:01 | Reagovat

Jedno veliké Ufff...
Tedy, ten začátek - prevít Russel, prevít, vážně!
Ale Tea to přeci jen hraje, takže výdech, nádech! A drž se Seane.

Pak se Sean dozvěděl jak se věcí mají a to bylo to první veliké ufff... Mě se tak ulevilo! Čekala jsem, že bude trpět Teinou "ztrátou" a do úplného konce, kdy s všechno vyjasní... a ono ne. Takže vážně, oddychnutí.

A pak... ten rozhovor mezi Teou a Russsellem, tedy prevítem Russellem - jak jsem ho překřtila :D. To bylo další veliké ufff...
Protože při návštěvě blogu se prostě nedala nepostřehnout první věta poslední kapitoly... ano, o Tee, která chystá jed pro Seana ?!!! a teď už je mi to jasné.
Takže tahle kapitola bylo jedno veliké vydechnutí.
Díky za ní!
A musím říct, Tea je chytrá a mazaná! S tou se náš mladý králv životě neztratí... :)

11 Lucie | Tess Lucie | Tess | 6. července 2017 v 13:04 | Reagovat

Tea je prostě skvělá! Jak dokáže tak věrohodně hrát?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama