Vysněné povolání - 41. kapitola

21. listopadu 2013 v 7:43 | Fluffy |  Vysněné povolání
autorka: Iviis

Kapitola čtyřicátá první

Bylo sedmého dubna. Tři dny po mém svátku. Všechno se zdálo být ideální: sluníčko svítilo, květy pomalu rozkvétaly. Will s Alyss a Tomem si hráli na zelené louce s Emily. Jen já jsem seděla u okna a smutně je pozorovala. Myšlenkami jsem byla úplně jinde.


"Nad čím dumáš?" vytrhl mě z nich Tomův hlas. Ani jsem nezpozorovala, že odtamtud odešel.

"No víš... dneska je to přesně čtyři roky, co umřela Janie," povzdechla jsem si.

"Aha... Hodně pro tebe znamenala, viď?" pohladil mě po tváři.

"Dlouho pro mě byla jediná kamarádka. Byly jsme malé holky, ale hodně jsme toho spolu překonaly," vzpomínala jsem s lehkým úsměvem na rtech. "Moc bych ji zase chtěla vidět. Jaká by asi byla dneska? Určitě stejně veselá a zvědavá jako kdysi."

"Janie ti vrátit nemůžu, ale můžeme se za ní spolu dojít podívat," usmál se Tom.

"To myslíš vážně?" podívala jsem se na něj překvapeně.

"Naprosto."

Lup!

Po důvěrně známém zvuku se okolo nás rozprostřel stejně známý park se spoustou maminek s kočárky, dětí, babiček a dědečků. Pár z nich si nás všimlo a dívali se na nás značně nedůvěřivě. Asi to bylo těmi pláštěnkami.

Procházeli jsme ruku v ruce. Nejdřív jenom parkem, pak jsme zašli i do města. Okolo nás se míhaly spěchající postavy. Tlačily se na chodnících i ve dveřích obchodů nebo domů

"Chtěla bys zase takhle žít?" zeptala se osoba vedle, které nebylo přes hlubokou kapuci viděl do tváře, stejně jako mě.

"Asi ne," usmála jsem se. "Myslím, že mi tenhle život vyhovuje." Tom mi najednou dvakrát zmáčkl ruku a odtáhl mě do stínu nejbližšího domu.

"Co je?" divila jsem se.

"Tam," ukázal. Hlas se mu třásl. Stál tam David - jeho bývalý trýznitel.

"Pojď," Vzala jsem ho okolo ramen. Bylo to mírně složité, když byl skoro o hlavu a půl vyšší. "Věř pláštěnce," zopakovala jsem mu kouzelnou formuli, tolikrát opakovanou při výcviku. Prošli jsme okolo něj, aniž by nás poznal.

"Tak vidíš," usmála jsem se na něj, když jsme bez úhony došli ke hřbitovu. Nervózně jsem se podívala na jeho vrata. Vzala jsem za kliku a zatlačila do nich. Po klikatých, pískem vysypaných cestičkách jsme došli rovnou k hrobu Janie.

Zemřela, aby zachránila. Spi sladce.

Tenhle nápis, který stál pod jejím jménem a dvěma daty, mi jako vždy vehnal slzy do očí.

"Koho?" zeptal se Tom. Jeho otázka byla dost obecná, ale já přesně věděla, co myslí.

"Mě," hlesla jsem. "To auto mířilo na mě. Ona do mě strčila. Sama nestihla uskočit," šeptala jsem a slané kapičky mi stékaly po tvářích. Objal mě a hladil mě po vlasech.

"Děkuju," řekla jsem potichoučku. Hlas se mi zlomil. "Asi by bylo lepší, kdyby se tohle všechno stalo tobě," máchla jsem rukou rukou do neurčita. "Byla bys lepší. A víc by sis to užila. Poslední ahoj." Položila jsem na studený kámen malý, lesklý medailonek. Uvnitř byly dvě usměvavé tváře malých děvčátek. Obě byly orámované hnědými vlásky. Jedna měla hnědé a druhá modré oči. Po tvářích mi stékaly potoky slz. Pomalým krokem jsem odešla.

Naposled.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Fluffy Fluffy | Web | 21. listopadu 2013 v 7:55 | Reagovat

Páni, takovou docela smutnou... no, ne docela, ale smutnou kapitolu jsem ani nečekala. Janie musela být skvělý člověk, ale Iviis by se neměla tolik trápit, to by její kamarádka určitě nechtěla. =)

Koukám, že i když je Tom hraničář, stejně má z Davida trochu strach - neměl by! =D

No, jsem moc zvědavá, jak budeš pokračovat, protože teď je to takové otevřené. =) A má tenhle výlet do našeho světa nějakou... souvislost s něčím? =) Bude k něčemu ještě dobrý? =) Moc se těším na další díl. =)

2 Hanka Hanka | 21. listopadu 2013 v 16:36 | Reagovat

Tedy, to bylo docela dojemné. :o) Chudák...
Taky by mě zajímalo, jaké bude pokračování. Jestli to mělo nějaký účel, nebo to jejom natahuješ, abys mohla dál napsat nějakou další zápletku. :o)

3 Hanka Hanka | 21. listopadu 2013 v 16:42 | Reagovat

[Smazaný komentář] Pardón, chtěla jsem napsat jenom. :oD

4 Hanka Hanka | 21. listopadu 2013 v 17:03 | Reagovat

No já se na to vybodnu. Asi pětkrát jsem se přes ten svůj velice zákeřný mobil (řečeno slušně) snažila napsat opravu k předchozímu komentáří. A hádejte co? :o) No, nebudu se tady rozčilovat. :o)
Takže - pardón, chtěla jsem napsat jenom (místo jejom). :oD

5 Fluffy Fluffy | Web | 21. listopadu 2013 v 17:46 | Reagovat

Hani, vidíš, a teď je tu vidět všechno. =D Chceš, abych to nějak promazala, nebo ti to nevadí? =D

6 Hanka Hanka | 21. listopadu 2013 v 18:19 | Reagovat

Promazej dle svého uvážení, aspoň vidíš, jak mě můj mobil pěkně zlobí. :o)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama