Hledání ztraceného - Prolog

13. října 2013 v 11:40 | Fluffy |  Hledání ztraceného
autorka: Ráchel

Říká se "Jedna vzpoura, jeden hraničář". Ale kolik hraničářů je potřeba proti Kouzlům?




Prolog

"Už tam budem?" zeptal se již poněkolikáté Thomas. Elena už se ani nenamáhala odpovídat, věděla, že i kdyby mu odpověděla, on by se za chvilku optal znova.

Tentokrát se ozval i druhý rytíř Artur. "A co tady vlastně hledáme?"

Elena chvilku přemýšlela, jestli jim to má říct, ale nakonec se rozhodla, že mají právo to vědět. "Hledáme jedno hraničáře. Jmenuje se Halt."

"Koho že?" zeptal se Thomas.

Elena si povzdechla, když pochopila, že ani jeden nemá ponětí o tom, kdo jsou hraničáři. "Hraničáři v Araluenu je něco jako průzkumník v Teutlandu."

Thomas se zamračil. "Takže mi chceš říct, že ti hraničáři taky dokážou střílet z luku, házet noži, vystopovat každý zvíře nebo člověka a jen tak se procházet po lese, aniž by je někdo viděl, tak jako ty?"

Elena se po něm podívala, jestli si z ní dělá zase srandu, ale on se úplnou náhodou díval někam jinam, takže mu neviděla do obličeje. Rozhodla se, že si té poznámky nebude všímat.

Thomas znal Elenu již dva roky, stejně jako Artur, ale ještě nedokázal pochopit, jak může zvládat takové věci, velmi ji za to obdivoval, ale nenechával to na sobě znát.

Nyní se do hovoru zapojil i Artur. "Pokud jsem to dobře pochopil, těch hraničářů je víc, ale my hledáme jen jednoho konkrétního, proč?"

"No víš," začala nejistě Elena. "Je to tak, že můj otec mi vyprávěl o tomto hraničáři, když jsem byla malá a potom, co zmizel, jsem u nás doma našla tři dopisy. Na tom prvním bylo napsáno moje jméno, na druhém bylo napsáno Halt a na třetím Crowley, ale dopisy jsem našla v truhličce, kde jsme měli schované šperky po matce, a ta je velmi dobře schovaná a dáváme tam jen velmi cenné věci." Potom se nadechla, jako by chtěla pokračovat, ale už nic neřekla.

Pobídla svého koně Stína a ten trochu zrychlil a předjel oba rytíře. Rytíři pochopili, že se od ní už nic víc nedozvědí, a tak si všechny své otázky nechali pro sebe. Moc dobře věděli, že když se průzkumník rozhodne, že nic neřekne, tak to z něj nedostanou. A také chápali, že chce mít chvilku pro sebe.

Elena to nikdy neměla jednoduché. Když byla malá, její matka zemřela, a protože v Teutlandu je tradice, že dítě vždy převezme povolání svých rodičů, měla Elena převzít otcovo povolání, ale ženy v Teutlandu nesmí bojovat od té doby, co královi zemřela manželka v boji. To, že jí král dovolil stát se průzkumníkem, bylo jen díky tomu, že zachránila život princezně. Král jí dal plášť s hlubokou kapucí, takže měla vždy zakrytou tvář a měla o trochu větší oblečení, takže všechny její rysy se ztratily. A taky se naučila mluvit trošku hlubším hlasem, aby to celé podpořila.

Když se před měsícem vrátila domů, její otec někam zmizel a ona se rozhodla, že ho najde. Byla si jistá, že on by sám neodešel, i když vzkaz na stole tvrdil něco jiného.

Najednou se Eleny zmocnil podivný pocit. Někdo je sledoval. Nasadila si kapuci ještě víc do čela, seskočila z koně a promluvila směrem k rytířům hlubším hlasem.

"Na chvilku se tu zastavíme a odpočineme si." Protože promluvila hlubším hlasem, pochopili, že se něco děje a zpozorněli. "Kousek odtud by měla být studánka, skočím pro vodu." A s těmito slovy se vytratila.
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Hanka Hanka | 13. října 2013 v 14:29 | Reagovat

Tak nám tu přibyla další povídka, vítám tě, Ráchel. :o)
Začátek pěkný, jsem zvědavá, co se nám z toho vyklube. :o)

2 Avalon Avalon | 13. října 2013 v 17:35 | Reagovat

Zatím to vypadá dobře :) Těším se na další díl :)

3 Fluffy Fluffy | 13. října 2013 v 19:08 | Reagovat

Taky tě chci mezi námi přivítat, jsem vždycky nadšená, když se tu objeví nový autor. =)
A moc se těším na pokračování, jsem vážně zvědavá, co budou od Halta potřebovat. =)

4 barča barča | 13. října 2013 v 20:06 | Reagovat

Jsem také ráda za novou povídku a to očividně dobře napsanou. Ještě radši bych ale byla, kdyby nejmenovaná outorka komentující pod číslem [3]: plnila svůj slib a dopsala svou povídku. Byla bych moc ráda, kdyby se tato autorka smilovala nad mími nervy a napsala za další kapitolu.

5 Janka Janka | 13. října 2013 v 20:23 | Reagovat

Moc pěkné, nemůžu se dočkat pokračování. Též tě vítám mezi námi :)

6 Fluffy Fluffy | 13. října 2013 v 22:24 | Reagovat

[4]: Baru, už se na tom pracuje, slibuju! =)

7 Iviis Iviis | Web | 29. října 2013 v 8:45 | Reagovat

Jupí, nová povídka! Taky tě mezi námi vítám, Ráchel! :D
Zatím to vypadá moc dobře, myslím, že to bude zajímavé. :D
Už se těším, jak to bude dál! :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama