Vysněné povolání - 22. kapitola

30. června 2013 v 9:00 | Fluffy |  Vysněné povolání
autorka: Iviis

Kapitola dvacátá druhá

Konečně nastalo ticho.

"Vítám vás všechny na letošním sněmu," ozval se Crowleyho veselý hlas. "Letos tady máme pár novinek. Před dvěma týdny se konečně podařilo rozlousknout případ s redmontským vrahem kurýrských učňů. Za jeho vyřešení vděčíme dvěma... ehm... hraničářům. Pojďte sem, vy dva!"


S Tomem jsme bok po boku došli až na malé pódium. Tam nám oběma Crowley sundal kapuci.

"Dovolte mi, hraničáři, abych vám představil Toma, nového učně Willa Dohody a Iviis z Čech - první rychlohraničářku. Oba jsou z budoucnosti, ale našli tady nový domov. Takže, tady máte svoje listy," usmál se a každému nám jeden podal. Oba na bronzovém řetízku. Můj stříbrný, Tomův bronzový. Pyšně jsme došli zpátky na svá místa.

"Neměla jsem ho dostat od tebe?" obrátila jsem se na Willa.

"Menší změna plánu. To se stává," zazubil se. Zvednul se, došel k Berriganovi a začali spolu hrát.

"Nechceš se jít projít?" špitl mi do ucha Tom. Jen jsem přikývla.

"Tady se jen tak nevypaříte," zasmál se Gil, když jsme se zvedali. Pokrčili jsme nastejno rameny a pokračovali v cestě k lesu.

"Gratuluju," pronesl ke mně po chvíli svým hlubokým hlasem.

"Já gratuluju tobě. Je málo lidí, kterým se podaří stát se hraničářským učněm," usmála jsem se.

"A komu povede stát se první rychlohraničářkou? Kolik takových lidí je?" usmál se pro změnu on.

"Jeden," připustila jsem.

"Jedna," opravil mě.

"Tobě se líbí mě v jednom kuse opravovat," zašklebila jsem se.

"V jednom kuse se pleteš," usmál se přidrzle. Protočila jsem očima.

"Tohle už nedělej," zamračil se.

"Pročpak?" povytáhla jsem jedno obočí.

"Není to hezký," pousmál se.

"Tobě záleží na tom, co je nebo není na mně hezký?" divila jsem se.

"Tak trochu," připustil. Chvíli jsme se procházeli lesem. Tak čistý by u nás dlouho nevydržel. Ničím nerušené ticho pročísl jeho hlas.

"Víš, chtěl jsem s tebou o něčem mluvit."

"Tak mluv," vyzvala jsem ho s úsměvem.

"Já-" zasekl se a vpletl si prsty do vlasů.

"Nádech, výdech, nádech a řekni to," odříkávala jsem z paměti postup, který vždycky pomáhal mně.

"Miluju tě," řekl zčista jasna. Vyrazil mi tím dech.

"Nevadí ti ten rozdíl?" zeptala jsem se nesměle.

"Věk je přece jenom číslo. Čtyři roky? Co to je?" usmál se. "A nezáleží na tom, kolik člověku je, ale na tom, co má tady a hlavně tady." Poklepal mi nejdřív na spánek a potom na místo, kde by mělo být srdce. Začal se ke mně pomalu přibližovat. Naše rty se na okamžik setkaly.

"Miluju tě," zašeptal znovu.


"Já tebe taky," zamumlala jsem. Chytili jsme se a ruku v ruce kráčeli zpátky k ostatním.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Soňa Soňa | 30. června 2013 v 14:57 | Reagovat

Ha! :D Já si to myslela :) Ale nikdy bych si to určitě nedokázala takhle dokraslit :) Kráááása :)
Nevim, jestli je to mým čtením, nebo to tam nikde nebylo, ale nezachytila jsem ten Tomův věk :) Bude ještě nějaká kapitola? :)

2 Fluffy Fluffy | Web | 30. června 2013 v 18:06 | Reagovat

Konečně mám chvilku na to, abych si v klidu sedla a okomentovala kapitolu s tak krásným číslem. =)

Líbilo se mi, když jim byly předány dubové lístky. =) Mělo to takovou správnou slavností atmosféru a úplně jsem cítila ten pocit zadostiučinění. =) A jsem si jistá, že Will je na své dva učně - tedy jednoho učně a jednoho rychloučně určitě pyšný. =D

A potom? Jééééééé! =) Oni se mají rádi! =) To je tak perfektní! Dohromady jim to hrozně sluší! =)A pan Záhadný má pravdu - až budou starší, tak čtyři roky jsou nic. =)

Hrozně moc se těším na pokračování a už se nemůžu dočkat, jak to bude dál! =)

3 Iviis Iviis | 1. července 2013 v 10:41 | Reagovat

Konečně trochu času vám odpovědět ;)

[1]: Všimla jsem si, že sis to myslela ;) Uznej, já je prostě musela dát dohromady ;) Tomův věk byl někde v osmnácté kapitole, tuším, ale klidně ti ho zopakuju: 17 ;)

[2]: Komentík jako vždy potěší ;) Dík moc ;) Taky si myslím, že jsou tak rozdílní, že se k sobě hodí ;)

4 Casion Casion | Web | 1. července 2013 v 11:13 | Reagovat

Skvelé, že dostali svoje hraničiarske listy a romantika na konci je tiež pekná :D

5 RenyNew RenyNew | 6. července 2013 v 15:51 | Reagovat

Líbil se mi rozhovor Iviis s Toem... kupodivu ani tak ne část vyznávací jako část
"Tobě se líbí mě v jednom kuse opravovat," zašklebila jsem se.

"V jednom kuse se pleteš," usmál se přidrzle. Protočila jsem očima.

Mimochodem... Iviis je teda mladší? Proč jsme byla na tom, že je mladíš Tom? :D

6 Lucie | Tess Lucie | Tess | 7. července 2017 v 19:27 | Reagovat

Supééér! Taky se mi líbila část s "V jednom kuse se pleteš" A samozřejmě, taky ta romantika 😂😂😂😂😂😂😂😂😂😂😂😂😂

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama