Vysněné povolání - 20. kapitola

23. června 2013 v 9:00 | Fluffy |  Vysněné povolání
autorka: Iviis

Kapitola dvacátá

Z pohledu Toma

Postavy došly až k dubu, na kterém jsem seděl, a zastavily.

'A sakra,' pomyslel jsem si a začal šplhat výš. Dívka v bílých šatech zvedla hlavu vzhůru. Byla to Iviis.

Ta druhá osoba, co byla s ní, jí chytla za ruce a pak jí je svázala. Pod nejnižší větev přikulila špalek a nad něj navázala provaz. Se smyčkou. Postavila Iviis na špalek a smyčku dala okolo krku. Slezl jsem k větvi s provazem a tasil svůj saxonský nůž. Chvíli si něco povídali. Přiložil jsem čepel těsně k provazu a ve chvíli, kdy kopnul, jsem mocně švihnul zápěstím. Seskočil jsem postavě na záda.


Z pohledu Iviis

... a kopnul do špalku. Čekala jsem, že zůstanu viset, ale místo toho jsem dopadla na zem. Zbytek provazu dopadl vedle mě. Na Martina se snesla postava v hraničářské pláštěnce.
Snažila jsem se dostat ke své dýce v botě, ale nešlo to. Zápěstí jsem měla svázaná moc pevně. Lehla jsem si a vyklepávala ji.

Po chvilce se mi to podařilo. Rychle jsem ji sebrala snažila se přeříznout provaz na svých rukách. Šlo to ztuha, ale na konec se povedlo.

Rozhlédla jsem se okolo sebe. U paty toho velkého dubu, na kterém jsem měla skončit svůj život se praly dvě postavy. Ta v hraničářském ležela na zemi a na ní obkročmo seděla ta druhá.

"Hej, Martine! Tady jsem!" zakřičela jsem.

Martin ztuhl s rukou napřaženou ke smrtelnému bodnutí. Otočil se na mě.

"Ty zrůdo malá!" zařval nenávistně. Vyskočil a vrhnul se po mně. Hbitě jsem uskočila vlevo a obrátila se čelem k útočníkovi. Ten už byl ale znovu rozběhnutý a navíc dost blízko. Slepě jsem natáhla ruku s dýkou vpřed a zavřela oči.

Náraz. Dýka mi byla vytažena z ruky. Pak se ozvalo přidušené heknutí a tupé žuchnutí.

Otevřela jsem oči. U mých nohou leželo Martinovo mrtvé tělo s mojí dýkou v srdci. Rozklepala jsem se.

V tu chvíli jsem si vzpomněla na hraničáře.

"Wille, jsi v pořádku?" vyhrkla jsem a vrhla jsem se k němu. Skrz pláštěnku prosakovala krev.

"Já nejsem Will," ozvalo se slabě.

Pomalu jsem začala stahovat kapuci. Nejdřív se hnědé oči podobné těm Willovým. Následovaly ale blonďaté vlasy.

"A sakra," vydechla jsem.

 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Hanka Hanka | 26. června 2013 v 15:20 | Reagovat

Tom je zraněný?! Páni, ještě se nám to zamotává, co? :o)
Alespoň že už je zloduch mrtvý. :o)
Jsem moc zvědavá, jak to bude pokračovat, a doufám, že  Tom bude v pořádku. :o)

2 Fluffy Fluffy | Web | 28. června 2013 v 20:56 | Reagovat

Pan Záhadný naši rychlohraničářku zachránil! =) Volejme sláva a tři dny se radujme! =D

Já věděla, že jí přispěchá na pomoc, věděla! =D A mám z toho vážně šílenou radost. =D

To, jak přemohli Martina, bylo perfektní - neměl sebemenší šanci. =) Jsem ráda, že už kurýrským učňům nebude nic hrozit. =) Doufám, že to zranění není nic vážného, Toma jsem si oblíbila. =)

Utíkám k dalšímu dílu! =)

3 RenyNew RenyNew | 6. července 2013 v 15:43 | Reagovat

No... já vážně nemám co dodat - jak řekla Fluffy - volejme sláva a tři dni se radujme! Ne moment... jak to bylo v té pohádce? ... já bych měla říct pět ní se radujte, ne? :D Asi nikdo netuší, co to tu blábolím :D

Ta scéna, kdy se odkrývá Tomova totožnost... je prostě... úžasná! Snad zatím úplně nejlepší od tebe!

"Wille, jsi v pořádku?" vyhrkla jsem a vrhla jsem se k němu. Skrz pláštěnku prosakovala krev.

"Já nejsem Will," ozvalo se slabě.

Pomalu jsem začala stahovat kapuci. Nejdřív se hnědé oči podobné těm Willovým. Následovaly ale blonďaté vlasy.

"A sakra," vydechla jsem.

Můžu to číst pořád dokola!

4 Fluffy Fluffy | Web | 6. července 2013 v 20:46 | Reagovat

[3]: Já teda vím, jakou pohádku myslíš. =D Tam jsem taky přišla na nápad s tím radováním se, prostě mi to vytanulo na mysli. =D

5 Lucie | Tess Lucie | Tess | 7. července 2017 v 19:13 | Reagovat

Tom je zraněný?!! Doufám, že bude v pořádku...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama