Hra o čas - 12. kapitola

29. června 2013 v 9:00 | Fluffy |  Hra o čas
Co jste četli minule?

Sean s Teou se začali sbližovat - v tu nejméně vhodnou chvíli. Nebezpečí se s každou další chvílí zvyšuje, Halt s Willem to už ví. Mají šanci zabránit nevyhnutelnému?












12. Tik tak

"Dojdu jí pomoct," zamumlal Sean téměř nesrozumitelně a vypařil se za Teou, jen co dojedl svoji porci jehněčího. Zastrčený stůl v koutě příjemné hospůdky a boubelatým hospodským znovu prořídl.

Will se zubil od ucha k uchu a Horác mu zdatně sekundoval. Halt, stejně jako vždycky, nadzvedl jen obočí. Oba jeho mladí přátelé věděli, že se to rovná výbuchu smíchu.

"Člověk by z nich zešílel," zašklebil se mladší z hraničářů.

"Někdy mám pocit, že jim asi hodím na hlavu první kámen, který potkám. Třeba by se jim konečně rozsvítilo," prohlásil Horác.

"Já bych je tak nepodceňoval," zabručel Halt. "Vy dva byste měli mít Teu ve větší úctě."

Oba dva se po něm pohoršeně podívali. A cítili se ukřivděně, protože to nebyla pravda. Horác i Will se k Tee chovali jako ke své mladší sestře a oba ji i tak měli rádi. Prokazovali jí svoje přátelství a teď jim připadalo, že Halt jejich chování křivdí.

Hraničář spatřil v jejich očích to pobouření a smířlivě zvedl ruku. "Bude z ní budoucí královna."

Viděl, jak se usmáli. "Ale Horác bude taky budoucí král," zazubil se Will.

Jeho statný přítel se nespokojeně zamračil. "Proboha, nech toho. Zní to hrozně."

A pak si Will něco uvědomil a založil si ruce na hrudi. "Já vám něco povím. Začíná mě to tu s vámi… nudit. Ano, nudit. To je to správné slovo."

Halt jen potřásl hlavou a poznámky svého bývalého učně si nevšímal, věděl, že to bude mít zase nějaký háček. Horác ovšem tak v klidu nebyl. "Cože?" vyhrkl dopáleně.

"Tak poslouchej," ozval se Will řečnicky a začal vypočítávat na prstech, "Halte, vy jste z královského rodu a měl jste být králem, Horác si bude brát Evanlyn, Sean už králem je a evidentně je zamilovaný do Tey. Z toho vyplývá, že jsem jediný, kdo není urozeného původu a začínám si tu připadat méněcenný."

Horác se mu to ale rozhodl vrátit za připomínku, že se začíná mladý hraničář nudit. "Tím pádem," řekl s vážnou tváří, "by ses tak k nám měl i chovat."

Tentokrát to byl Will, kterého požadavek svého nejlepšího přítele vykolejil. "Cože?" zopakoval Horácovu větu.

Všechno pochopil až ve chvíli, kdy se statný mladík vedle něj doslova roztřásl smíchy a svojí hlasitostí na chvíli přitáhl pozornost všech lidí v lokále. "Měl bys vidět svůj výraz," hekal Horác a dělal, že si utírá slzy od smíchu.

Halt se jen pousmál. Nebylo od věci, když se mezi nimi držela dobrá nálada. Ještě chyběli tři Genovesané. A mezi nimi byl i Bacari. Vousatý hraničář si bezděčně přejel po jizvě na paži.

Byl rád, že sebou měli Teu. Oblíbil si ji. Je to opravdu skvělé děvče, pomyslel si. Uměla rychle a pohyblivě uvažovat, dokázala zhodnotit situace, předpovídat kroky svého otce a jeho pomocníků, s noži a dýkami jí to šlo naprosto skvěle, v jedech se vyznala a s kuší postupovala překvapivě dobře. A co hlavně - měla srdce na správném místě.

Líbilo se mu, jak je zádumčivá pokaždé, když přemýšlí. A jak veselá, když jim nehrozí žádné nebezpečí. Svojí přátelskou povahou si hned získala oba mladíky i jeho, jak si uvědomil. A dokonce popletla hlavu clonmelskému králi.

Halt byl na Seana pyšný. Potom, co nastoupil na Ferrisovo místo, se Clonmel i celá Hibernie zbavili sekty nezasvěcených a Sean vzal vládu pevně do svých rukou. Obklopil se lidmi, kterým věřil, sám se zajímal o problémy svých poddaných a byl dobrým králem. Co mu však chybělo, byl dědic, a proto bylo postavení mladého krále trochu vrtkavé.

A když Halt přemítal o Seanovi, pochopil, že lepší dívku po jeho boku, než kterou je Tea, by si nedokázal představit. Hodili se k sobě. Oba byli tvrdohlaví, neústupní - ale i přesto všechno jim záleželo na světě kolem nich.

I na sobě navzájem, pousmál se starší z hraničářů. Tea se citům k mladému panovníkovi ale bránila zuby nehty. Držela si od něj odstup. Halt pochopil, že za jejím počínáním se skrývá ale něco jiného než strach z pocitů. Věděla, že její otec je stále naživu a že se teď objevila vedle nich na seznamu. A kdyby pochopil, že Sean pro ni znamená víc než ostatní… mohlo by být ještě hůř. A ona ho chtěla chránit. Tak dlouho, jak bude schopna.

Když naši tři přátelé zaplatili útratu, slušně poděkovali a vydali se ke stájím, panovala mezi nimi družná a dobrá nálada, ale byl to právě Halt, který jako první zaslechl něco, co do poklidné noci nepatřilo.

Dívčí vzlyky.

Přidal do kroku a než se nadál, měl před očima celý výjev dnešního večera - a i v nepřístupné tváři staršího z hraničářů se mihl slabý odvar šoku, který ale naplno překvapil jeho bývalého učně. Will vyskočil jako čertík z krabičky a okamžitě se hnal k Tee, která plakala Seanovi v náručí. "Co se stalo? Páni, Teo, jak jsi to dokázala? Nejsi zraněná? Ublížil ti?" chrlil na drobnou dívku jednu otázku přes druhou a živé, hnědé oči okamžitě zkoumaly situaci.

Podivně tichý Genovesan, kterému kazajku stále barvila rudá krev, byl jasnou odpovědí, co dívku tak rozrušilo. Will usoudil, že se Tea polekala, a proto se jí snaží Sean teď uklidnit. Neohrabaně jí stisknul rameno a uvědomil si, že ani neví, co má říct. A zrovna teď! Strávil týdny jako potulný kejklíř, který se líbivou muzikou a vlídným slovem dostával pod kůži i zarputilým lidem ze severních lén, tak proč se neumí vyjádřit?. "Teo, to je v pořádku, každý z nás se občas lekne," zamumlal nakonec.

"Já se nelekla," popotáhla tmavovláska a její prsty křečovitě sevřely kabátec mladého krále. "Ještě… ještě…ještě nikdy jsem nezabila člověka."

Haltovi se na rtech usídlil chápavý úsměv a Will to doprovodil překvapeným zvednutím jednoho obočí. Horác se o to pro jistotu ani nepokoušel a klekl si na jedno koleno k mrtvému, aby ho prohledal. Vysloužil si tak pochvalné kývnutí od staršího z hraničářů, ale nevšiml si ho. "Nic se neděje, holčičko," promluvil nejstarší z mužů a nechal Teu, kterou Sean rozpačitě pustil, aby mu zabořila drobný nos do vlněného svetru pod pláštěnkou.

Will jen překvapeně otevřel ústa. Taková slova a takové chování u Halta ještě v životě neviděl. A potom, když si uvědomil, proč to starší hraničář udělal, rty mu znovu sklaply k sobě - pochopil, že to jejich chráněnka potřebovala. Slyšet, že všechno dobře dopadne a slyšet to od někoho, kdo ví, jak to má říct.

A mladík věděl, že ani on, ani Horác a ani Sean by to neuměli povědět jako on. A když se znovu podíval do tmavých očí svého bývalého učitele, věděl jedno. Jsou v mnohem větším nebezpečí, než si původně mysleli.

A to si žádalo rychlé a spolehlivé řešení.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Hanka Hanka | 29. června 2013 v 12:08 | Reagovat

Tedy, Fluffy, já nemám slov. Vážně. Píšeš opravdu skvěle. :o)
Tahle povídka mi tu chyběla, jsem ráda, že už je zpátky. Máš skvělou schopnost popsat situaci co nejlépe a vtáhnout tak člověka do děje. Mám pocit, jako bych stála vedle nich. Všechno je tak reálné. :o)
Doufám, že pokračování bude brzy. :o)

2 Fluffy Fluffy | Web | 29. června 2013 v 23:04 | Reagovat

[1]: Hanko, moc děkuju! =) Jsem ráda, že se ti to líbilo a i já pevně doufám, že pokračování bude spíš dřív než později. ;)

3 Soňa Soňa | 30. června 2013 v 15:54 | Reagovat

Tak. Nevim jak začít (začala bych nějakým citoslovcem, ale jak jsem tak projížděla starší komentáře, tak by to bylo už fakt trapný :D )
Prostě začnu jednoduše: Krásná kapitola :D
Jak Will vypočítává krále/královny :D Já myslela, že umřu :D Protože je to jak vystřižený z knížky :D Taky se mi líbí, jak si naši kluci vůbec nelámou hlavu, co si Sean a Tea myslí, a prostě je to budoucí královna :D Tečka.
Jsem ráda, že se Tea zhroutila Seanovi do náruče :) Protože kdyby ne, tak to by byl konec zdravé lásky v Hibernii :D
Už mě zajímá co vymyslí, aby mohli žít štastně až do smrti :D
:)

4 Fluffy Fluffy | Web | 30. června 2013 v 16:32 | Reagovat

[3]: Ujišťuju tě, že mi citoslovce vůbec nevadí - klidně s nimi můžeš začínat. =D Myslím, že dobře vyjadřují první reakci, sama je používám dost často. =D
Moc děkuju za krásný komentář, slibuju, že už se brzy všechno vyřeší. =) z části také proto, že plánuji novou povídku a zakázala jsem si její uveřejnění do doby, než dopíšu Hru o čas. =)

5 Iviis Iviis | 30. června 2013 v 20:36 | Reagovat

Já tak zbožňuju tvoje podání Horáce a Willa! Ach jo, zase nemám slov ;)
Jednoduše krásná kapitolka ;)

6 Casion Casion | Web | 1. července 2013 v 11:24 | Reagovat

Chudák Tea, mňa by to rozhodne tiež vykoľajilo :D

7 RenyNew RenyNew | 2. července 2013 v 21:41 | Reagovat

Tleskám Fluffy! Krásná kapitola, píšeš skvěle!
Jak už bylo zmíněno, na názor Tey a Seana se nikdo neptá - budoucí královna a hototvo... ach ti muži :)
Bylo to opravdu jako z knížky, hlavně Horác a Halt. Will byl samozřejmě také věrhodný.
Zvláště pak při vypočítávání králů a královen :D Myslím, že bude načase napsat tu povídku o jeho urozeném původu z vnitrozemského státu v srdci Evropy, co říkáš? Já vím, měla bych hnout s Liou, ale...
Jinak, zpátky k tobě (promiň za odluku)
Závěr kapitoly moc silný a dojemný... Halt byl jedním slovem úžasný...

8 Fluffy Fluffy | Web | 3. července 2013 v 19:48 | Reagovat

Holky, moc vám děkuju! =) Tolik chvály si ani nezasloužím. =)

[7]: A víš, že jsem si na tebe vzpomněla, když jsem psala Willovo královské počítání? =D Ale to je jiný příběh. =D =) A moc děkuju, Reny. =)

9 Lucie | Tess Lucie | Tess | 5. července 2017 v 23:31 | Reagovat

Mě se zas nejvíc líbilo, jak Horác vykolejil Willa. Ti dva jsou prostě k popukání. Tak, co jsis pro nás vymyslela dál?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama