Černá perla - 3. kapitola - Šíp

1. června 2013 v 10:32 | Fluffy |  Černá perla
autorka: Hanka


Kapitola třetí

Šíp

Evan projížděl lesem. Jeho kůň Oskar jel krokem. Princ se pořád vracel v myšlenkách k rozhovoru s hraničářovou dcerou. Mezitím vyšel měsíc a on nechal Oskara, aby si jel, kudy chce. V tom něco upoutalo jeho pozornost. Zrak mu padl na jakýsi blýskavý předmět na zemi.

"Prrr, hochu," zastavil Oskara. Seskočil z jeho hřbetu. Princ se vracel na hrad stejnou cestou, jakou přijel a shodou okolností zastavil právě na místě, kde našel Teressu. A tam, zachycený na kořenu starého dubu, ležel stříbrný řetízek. Evan ho zvědavě zvedl a přidržel ve výši očí. Na řetízku se skvěl přívěsek ve tvaru šípu. Uvědomil si, že něco takového viděl na Tessině krku, když s ní tančil, a u chaty už jí chyběl. Uvažoval, jestli se má vrátit, ale pak si strčil řetízek do váčku na opasku, kde nosil peníze a jiné důležité věci. Vrátí jí ho zítra. Odjíždějí až pozítří a on se s ní stejně ještě chtěl vidět.


****
Následujícího rána se Teressa probudila v menší ze dvou ložnic v hraničářské chatě celá rozmrzelá. Bolela ji hlava a měla pěkně natlučená záda. Zvedla se z postele do sedu a tiše zaúpěla. Do pokoje svítilo oknem slunce a jeho paprsky osvětlovaly malou vázičku s kytičkou stojící na parapetu. Usmála se. Ten malý bezvýznamný detail jí dokázal zvednout náladu.

Uvědomovala si, že se včera chovala jako velká nána, když po princových slovech uraženě odešla. Byla to od něj dobrá a upřímná rada a ona si umínila, že se mu musí při nejbližší příležitosti omluvit. Doufala, že se s ním ještě uvidí, ale tušila, že se královská rodina na Redmontu ještě alespoň jeden den zdrží.

Zvedla se. Očekávala, že se jí opět zamotá hlava, ale nic se nestalo. Očividně to už bylo v pořádku. Na sobě měla volnou bílou košili. Ten nepohodlný korzet si sundala už včera večer, než šla spát. Natáhla si kamaše a koženou vestičku a chystala se vyjít ven, když z vedlejší místnosti zaslechla zvuk židle odstrkované od stolu. Strnula a přiložila ucho na dveře. Ozvaly se kroky, vrzly dveře. Pak zaslechla otcův hlas: "Alyss," řekl překvapeně.

"Dobré ráno, lásko." To byla matka. Will se zasmál.

"Ráno? Naše dcera má ještě půlnoc."

"Naše dcera?" opáčila Alyss. Teressa s uchem přilepeným na dveře si živě představila, jak půvabně nakrčila čelo. "To je právě to, co mi dělá starosti," pokračovala její matka. "Dnes ráno našli lidé od koní v Gwenině žlabu zmuchlanou zelenou látku. Ukázalo se, že je to sukně od šatů, které měla včera Teressa na sobě. Moc by mě zajímalo, co ta naše holka prováděla."

"Alyss, nemusíš mít starosti," řekl Will něžně. "Ona se o sebe dokáže postarat a navíc, slyšelas, co říkal Halt. Včera byla s princem Evanem. Seděli tady u chaty a povídali si. Halt viděl, že na sobě měla lovecké kamaše a korzet od šatů. Myslím, že ta tvoje záhada je vyřešena. Nějak se zbavila sukně a ponechala ji ve stájích, aby se jí pohodlněji jelo na koni," vysvětloval Will.

"Víš, Wille, měla by přestat dělat hlouposti. Já vím, že je to všechno moc pěkné - ježdění na koni a tak - ale také by se měla zajímat o to, co bude jednou dělat. Vím, že chce být užitečná království jako my. Už by se měla rozhodnout." Teressa věděla, že se mračí. Will ji uklidňoval.

"Alyss, mluvil jsem o tom s Haltem. Má řešení. Jen musíme ještě chvilku vydržet."

"Vážně?" opáčila Alyss radostně. Tón jejího hlasu se projasnil jako nebe po bouřce. "Bohužel už budu muset jít, práce čeká, ale chtěla jsem tě vidět alespoň chviličku." Tess se sklonila ke klíčové dírce. Její rodiče stáli uprostřed místnosti a drželi se za ruce. Alyss Willa políbila na rozloučenou.

"Moc rád jsem tě viděl. Přijdu za tebou, jen co to dodělám," kývl směrem ke stolu, kde se vršilo několik dopisů.

"Řekni té spáčce, až se probudí, aby nezapomněla přijít o poledni za mnou," zamávala a vyšla ze dveří.

"Jistě! Tak v poledne," volal za ní Will. Pak si sedl zpět ke stolu a vesele zahlaholil: "Už můžeš vylézt! Je pryč." Teressa tedy neochotně vyšla z pokoje.

"Ahoj tati," pronesla jako učiněné neviňátko. Dojem ale pokazila následující otázkou: "Jak jsi věděl, že jsem vzhůru?"

"To tvoje dupání se nedalo přeslechnout," naprosto nehraničářsky se uculoval její otec.

"Snažila jsem se být potichu!" namítla.

"Já vím. Matka ti vzkazuje-" Přerušila ho: "Já to slyšela. V poledne u ní." Willovi opět zacukaly koutky.

"Prý máš přestat dělat hlouposti," řekl, když Teressa zamířila ke dveřím.

"Ježdění na koni a střílení z luku nejsou žádné hlouposti," ohradila se Tess a vyběhla ze dveří.

"To máš pravdu, Tess, to máš pravdu," vzdychl Will a otevřel další dopis.

Teressa vešla do stáje. Myslela si, že tam najde Gwen, a měla pravdu. Klisnička opravdu stála vedle Cuka a spokojeně chroupala seno. Tess popadla kartáč a začala jí rozčesávat zacuchanou hřívu a srst, až se jen leskla. Pak ji napojila, osedlala a vyvedla ven. Rychlým pohledem na slunce zjistila čas.

"Gwen, na chvilku si vyjedeme. Za dvě hodiny mám být u matky, tak máme ještě čas."

***
Po dvou hodinách zastavila Teressa na nádvoří hradu Redmontu a opřekot se hnala k Alyssině pracovně. Šla pozdě. Projížděla se s Gwen podél potoka a zajela dál, než chtěla. Zpátky Gwen popoháněla, ale stejně dorazila na hrad asi čtvrt hodiny po poledni. Věděla, co ji čeká. Ráno se sice Alyss díky Willovi vyhnula, ale teď už jí kázání neuteče. Navíc přišla pozdě. Schody brala po dvou a hlavou jí táhly různé verze matčina proslovu. Určitě jí vynadá za pozdní příchod, za sukni ve stájích, za to, že se poflakuje po lesích. Důvodů měla dost. Ale přesto Teressa věděla, že ji má matka nadevšechno ráda a dělá to proto, že o ni má starost. Ale občas si to mohla odpustit. Do Alyssiny pracovny vtrhla bez zaklepání.

"Omlouvám se!" zvolala. "Já…" zarazila se. Pozorovalo ji šest párů očí namísto jednoho očekávaného. Teressa se hluboko poklonila. Uprostřed místnosti totiž seděla na čalouněných sedačkách celá královská rodina.

"Omluvte můj pozdní příchod, velmi mě to mrzí," vyhrkla rychle. Netušila, že matka chtěla, aby přišla kvůli tomuhle.

"To nevadí," zvedla se královna Kassandra. "Jsme tu neoficiálně." Teressa pohlédla na matku. Nebezpečně se jí blýsklo v očích a ona věděla, že si to později vypije. Za matčiným stolem seděl Will. Pobaveně si ji měřil. On to věděl a nic mi neřekl, blesklo Tess dotčeně hlavou. Kassandra přešla až k ní.

"S tvými rodiči jsme již dlouho přátelé, proto bych chtěla-" začala, ale král ji přerušil.

"Ale Kass, proč tak formálně?" Tessina pozornost se upřela na něj. Vysoký bojovník vypadal jako milý chlapík a jak Tess věděla, vyrůstal též na Redmontu. A byl to dobrý král.

"Vaše Veličenstvo," otočila se k němu. Mávl rukou.

"Jen pane, formality nechme najindy. Moje žena chtěla říci, že měla v úmyslu seznámit tebe a naše dvě děti," ujal se slova Horác. Pokynul jim rukou a obě se zvedly. Přešly k nim.

"Toto je náš starší syn, Evan."

"Těší mě," pronesla Teressa upřímně a sklonila hlavu v půvabné úkloně. Při jejím vzezření to vypadalo komicky.

"Mě též," opáčil princ a v očích mu vesele blýskalo.

"A toto je naše mladší dcera, Lynn."

"Ráda vás poznávám," řekla Tess.

"Já tebe také," odvětila Lynn. Hlas měla jemný a tichý. Obě se poklonily a pak se měřily pohledem. A oběma se líbilo, co vidí. Princezna měla na sobě jednoduché červené šaty s rukávy, vlasy sčesané do drdolu a milý úsměv. Na hlavě jí seděl tenký zlatý kroužek. Bradu držela zdviženou a Teresse se podívala přímo do očí. Ta její pohled opětovala. Takhle vypadá hrdá, ale milá žena, pomyslela si Tess. I když princezně nemohlo být víc než patnáct nebo šestnáct let. A Lynn při pohledu do jiskřivých oříškových očí hraničářovy dcery poznala, že před sebou má dívku, která má smysl pro humor, je odvážná a trochu nepořádná. Potvrzoval to i její oděv. Lovecký úbor, nedbale zastrkaná košile a na hlavě vrabčí hnízdo. Teressa si totiž nechala přes noc drdol ze včerejšího plesu a ráno si s vlasy nic nedělala. Teď jí trčely na všechny strany. Přesto si Lynn myslela, že by se mohly spřátelit, kdyby měly tu možnost.

"A tohle je Teressa," otočil se Horác na své děti.

"Nerad vás přerušuji, ale je tu ještě jedna věc, kterou musíme probrat," ozval se Will.

"Ále, jistě," opáčila Kassandra. "Teresso, myslíš, že bys mohla Evanovi a Lynn ukázat hrad?"

"Jistě, má paní," odpověděla s úsměvem Tess. "Pojďte za mnou," pokývla na ně.

Poslední vyšel z pracovny Evan. Jakmile se za ním zaklaply dveře, Tess se zazubila: "Ti nás tedy velice nenápadně vyhodili, co?" Princezna se rozesmála.

Po hodině prozkoumávání hradu a tlachání o životě na Araluenu připadalo Tess, že ty dva zná odjakživa. Princezna byla velmi milá a překvapivě hovorná a skvěle si s Teressou rozuměla, přesně jak si malá plavovláska myslela. Zato Evan toho moc nenamluvil, jen občas prohodil pár slov.

Královští potomci s hraničářovou dcerou se usadili pod velkou starou smokvoní rostoucí na nádvoří. Když byl Will malý, s oblibou na ni šplhal, ale to jeho dcera netušila. Otočila se k Evanovi a podávala mu kousek sýra. Z kuchyně si přinesli oběd - chléb, rajčata a výborný kozí sýr - a teď si na něm pochutnávali.

"Chtěla bych se ti omluvit za včerejšek. Chovala jsem se jako-" začala Tess, ale princ ji přerušil: "To spíš já bych se měl omluvit, objevím se tady z ničeho nic, viděl jsem tě skoro prvně v životě a už se ti pletu do soukromých záležitostí, do kterých mi nic není. Na takové chování jsi měla plné právo."

"Přesto jsem se tak neměla chovat, ale děkuji," řekla prostě. Lynn je se zájmem poslouchala. Její bratr se včera večer někam vytratil. Ráno jí vše vyprávěl. Zadívala se na Teressu. Za tu hodinu, co spolu strávily, se sblížily. Líbilo se jí, jak se k ní hraničářova dcera chovala, jako k sobě rovné.

Věděla o tom přívěsku, který její bratr našel, a dost by ji zajímalo, proč jí ho ještě nevrátil.

"Evane," začala. Ale on ji neposlouchal.

"Tessie, včera, když jsem se vracel na hrad, našel jsem tohle." Při oslovení se mírně zamračila, ale nic nenamítala. Na to ji moc zajímalo, co našel. Lynn, která se mu přesně tohle snažila říct, zmlkla.

"Myslím, že to patří tobě." Natáhl k ní ruku. Na dlani mu ležel její stříbrný řetízek s přívěskem šípu. Oči se jí rozšířily údivem. Její první reakcí bylo, že jí pravá ruka vyletěla k hrdlu. Samozřejmě nic nenahmatala.

"Kdes to…" hlesla.

"Ležel na zemi, tam, kde jsi spadla z koně." Natáhl se a zapnul jí ho kolem krku. Upřeně se na mu zadívala do očí a položila svou malou dlaň na tu jeho. Uhnul pohledem a ruku nenápadně odtáhl. Lynn se za nimi uculovala. Bavila se bratrovými rozpaky. Když šlo o ženy, byl Evan v některých situacích nemožný.

"Děkuju, děkuju moc. Ani nevíš, co pro mě znamená. Dal mi ho Halt k patnáctým narozeninám. Přesně z toho důvodu jsem ho moc nenosila, bála jsem se, že ho ztratím. A teď se to stalo. Ještě žes ho našel," vděčně mu děkovala Tess. Stále se na něj upřeně dívala a on se jejímu pohledu všemožně vyhýbal. Jeho prsty si nervózně pohrávaly s váčkem na opasku. Lynn dusila smích.

"Ehm," ozvala se potom, když k nim z hlavní věže zamířila Alyss. Zastavila se před nimi. Vysoká, elegantní a oděná v kurýrském stejnokroji. Všechny tři páry očí se na ni upřely. Usmála se na ně.

"Vaše matka vás očekává ve svých komnatách. Zítra odjíždíte a ona chce s vámi a baronem Araldem ještě poobědvat."

"Jistě, děkujeme za zprávu," zvedla se Lynn. Alyss i ona sklonily hlavu v malé úkloně.

"Uvidíme se ještě?" vyhrkla Tess s pohledem upřeným na Lynn. Odpověděl však Evan.

"Doufám, že ano. Odjíždíme až zítra před polednem. Zatím nashledanou." Pomalu se zvedl a mávl na rozloučenou. Lynn se do něj zavěsila a spolu zamířili zpátky k obytné věži.

Alyss se posadila vedle Tess. Nastalo dlouhé ticho. Teressa jí podala chléb a rajče, stále mlčky. Slunce svítilo a bylo by nesnesitelné horko, kdyby nefoukal mírný větřík. Matka a dcera seděly ve stínu větví smokvoně a nechávaly se ovívat dechem léta. Jemný vánek je chladil na tvářích a proháněl se jim ve vlasech. Jediným společným rysem Alyss a Teressy byly právě dlouhé plavé vlasy, jinak byly naprosto odlišné. Alyss vysoká a elegantní, Tess malá a neupravená, kurýrka byla za všech okolností klidná, zato její dcera měla horkou hlavu.

"Mohla bys-" prohodila po dlouhé době Alyss, ale nestačila to dopovědět.

"Já vím, měla bych přestat dělat hlouposti," skočila jí do řeči Tess. "Ale to, co dělám, nejsou hlouposti."

"Ne, chtěla jsem říct, že bys mě mohla pochopit. Mám o tebe starost," opravila ji Alyss. "Celé dny se touláš po lesích a já, i když mám občas volnou chvilku a chci se s tebou vidět, tě nemůžu na hradě najít."

"Já vím," dodala smířlivě její dcera. "Omlouvám se."

"Děláš, co tě baví, a to je důležité," vrhla na ni pohled Alyss.

"Mám tě ráda," řekla s úsměvem Tess a objala svou milou matku.

"Já tebe taky, Teressko, já tebe taky. Ale měla by ses naučit chodit včas," zadívala se na ni Alyss s potutelným úsměvem. Tess protočila panenky, věděla, že se kázání nevyhne.

"Vážně jsem nechtěla přijít pozdě," namítla. Kurýrka se zvonivě rozesmála. Její dcera pochopila, že ji jen škádlí, přidala se k ní a vychutnávala si tu krásnou prosluněnou chvíli.

***

Druhý den ráno se Tess jako obvykle chystala vytratit z hradu. Jaké bylo její překvapení, když na ni na nádvoří čekaly dvě postavy oděné v loveckém úboru. Evan a jeho sestra Lynn se k ní přidali a strávili s ní celé dopoledne v lese. Lovili a užívali si sluníčka. Tess měla pocit, že se její život obrátil k lepšímu. Ve společnosti přátel se cítila šťastná. Mrzelo ji, že budou muset odjet zpátky na Araluen, ale slíbili si, že si budou psát.


Vrátili se chviličku před odjezdem a měli čas tak akorát na převlečení. Proběhlo oficiální rozloučení, při kterém baron Arald děkoval za návštěvu, a pak už se královská rodina i s celou svou družinou vydala na cestu. Přejeli po padacím mostě a za neustálého mávání služebnictva a obyvatel hradu Redmontu pokračovali po cestě dál. Teressa se za nimi z hradeb dívala, i když se ostatní začali rozcházet zpátky do práce, a vítr jí cuchal vlasy. Po obloze se hnaly tmavé mraky a zakryly slunce. Tess se ušklíbla. Jakoby počasí přesně vystihlo její náladu.
 

8 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Casion Casion | Web | 1. června 2013 v 10:59 | Reagovat

Skvelé pokračovanie :D To oficiálne predstavovanie ma celkom pobavilo :D

2 Hanka Hanka | 1. června 2013 v 12:35 | Reagovat

[1]: Díky, Cas :o)

3 Soňa Soňa | 3. června 2013 v 21:24 | Reagovat

.... Ne .... Já doopravdy nemám co dodat :) Délka, obsah a čas přidání kapitoly naprosto dokonalé :)
Evan najde přívěsek... Mě osobně by kleplo, kdybych ztratila svůj dubový list :D Takž Evan šlechetně (a s nutnou dávkou štěstí) se ukazuje jako super sympaťák (ne, že by od začátku nebyl :) )
Vázička! :) Krásnej detail :D Když se "zvedla a očekávala, že se jí opět zamotá hlava" tak jsem se fakt zarazila :D Protože se mi hned nevybavilo, že se bouchla do hlavy, tak jsem si myslela že má kocovinu :D v duchu jsem si šokovaně řekla "Vždyť se s Evanem neopili ne?" :D Ach moje paměť :D
Rozhovor Alyss a Willa :) Přišlo mi vtipné jak s Alyss naoko souhlasil a pak to celý odpískal tím, jak si Tess pozval dovnitř :D
Tess jde pozdě :D Jak... Lidské :D a moje :D Představení lidí co se znají.. proč ne? :D
Doopravdy mě zajímá co tam rodiče probírali :D Jsem ráda, že se Evan, Lynn a Tess přátelí :D (bože, to zní jako kdybych byla jejich matka) :D Je dobře, že si to Evan a Tess ujasnili :) Vypadá to zajímavě :D
Evan a rozpaky :D Ach :D To je tááák vtipný :D
Dcera x matka :) No, já myslím, že nejsou až tak rozdílné... Jinak by se neshodly :)
A počasí vystihující náladu :) Ach, jak počasí často tohle udělá :D
....
Tak to je asi vše, nic jiného nemám :D
Snad jen, že už jsem v půlce anglického prvního dílu HU :) Úža :) Prožívám všechny supre momenty znova, a zní skoro jako nové :) Doporučuji :)

4 Hanka Hanka | 4. června 2013 v 16:40 | Reagovat

[3]: Děkuju moc za krásně dlouhý komentář. :o)

Abych uvedla na pravou míru: Tess ztratila přívěsek se šípem, co dostala od Halta k narozeninám. :o)
... kocovinu?! :oDD Teda, ty máš nápady. :oD Jinak, jsem ráda, že se líbí.

Už mě taky napadlo, že bych si první díl přečetla v angličtině, a když jsem tady objevila tvé doporučení, budu o tom vážně uvažovat. :oD

5 Soňa Soňa | 5. června 2013 v 19:26 | Reagovat

[4]: Já jsem to nemyslela, že Tess má list :) Protože list mam já a mě osobně by kleplo, kdybych ho ztratila :) Ale máš provdu, že to tak vyznělo :) A ano, v angličtině HU doopravdy doporučuji :)

6 Hanka Hanka | 5. června 2013 v 20:43 | Reagovat

[5]: Tak to jo, to jsme si špatně rozuměly :oD To je bezva, že máš dubový list. :oD Taky by se mi líbilo ho mít. :o)

7 RenyNew RenyNew | 9. července 2013 v 11:36 | Reagovat

Skvělé pokračování...

Will je prostě... Will. I když se náš hrdina přehoupl do středního věku, nepřestává mě bavit... ten rozhovr s Alyss a nasledně s Tess... to nemělo chybu :).

Setkání Tess s Evanem a Lynn (pozdní příchod super, osvědčená medota jak udělat hraničářů normálni lidi - i já to použila a mám to ráda) se mi líbilo, náhle zamklý Evan... hmmm... nastupují rozpaky pdoobné Horácovým, když se zamiloval do Evanlyn? Já vím, tady ještě žádná zamilovanost nenstal... nicméně sympatie už určitě jsou :D

Jedním  slovem - je to zkrátka skvělé...

8 Hanka Hanka | 6. srpna 2013 v 15:36 | Reagovat

[7]: Děkuju za další krásně dlouhý komentář :o)

9 mája mája | 3. ledna 2015 v 21:02 | Reagovat

úžasné jsem nadšená těším se až to celé dočtu :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama