Hraničářka – 9. kapitola – Řešení v nedohlednu…?

25. dubna 2013 v 18:57 | Fluffy |  Hraničářka
autorka: RenyNew


Hraničářka - 9. kapitola - Řešení v nedohlednu…?

Před polednem byl v kuchyni velký shon. Poté, co Lia oškrábala brambory a dala je vařit, ji čekal nespočet dalších úkolů, s Helen a Alicí, které se rozhodly ukázat nové kolegyni, jak to v kuchyni chodí. Lia v duchu dumala nad tím, jestli to nedělají hlavně kvůli tomu, aby se dozvěděli co nejvíc o ní a zejména o jejím muži. Will byl zkrátka hlavním tématem a Lia se musela v duchu hodně přemáhat, aby o něm dokázala mluvit jako milující manželka. To, čeho jí ušetřila hospodyně, teď s chutí vynahradily kuchařky. Jejich otázky byly občas vážně peprné. Halt sice říkal, že kuchyně je místo pro konverzaci jako stvořené, i tak ale Lia nevycházela z údivu. K tomu všemu musela stíhat krájet, míchat nebo nějakou další činnost. Když už bylo všechno hotové, celá kuchyně si oddychla. A Lia dvojnásob. Teď se muselo roznést jídlo do jednotlivých částí hradu. Nejprve samozřejmě to nejlepší baronovi a jeho nejužšímu okruhu, to skromnější pak ostatním zaměstnancům. Paradoxně se v kuchyni jedlo až naposled, ale nikomu to po neustálém vaření a ochutnávání ani moc nevadilo. Mistr kuchař začal rozdělovat kdo, kam, co odnese. Jedním z těchto míst byly i stáje, kde pracoval Will. Jak jinak, kuchař tímto úkolem pověřil právě Liu. Dívka se překvapeně otočila na ženy vedle sebe. Helen se ušklíbla.

"Domluvily jsme ti to, tak pozdravuj muže," řekla a Alice přikývla. Lia se nepřestávala divit. Nicméně vzala koš, ve kterém bylo jídlo, a vydala se dolů na nádvoří.


***

Will právě dokončil doplnění ovsa do žlabů a zamířil za Thonym do části stájí, kde se nacházela malá místnost pro zaměstnance. Když na místo dorazil, posedával tam už celý shluk koňáků. S některými se už stihl seznámit, jiné viděl poprvé. Přesto ho to shromáždění zaskočilo. Nějak nevnímal, kolik je právě hodin a tak netušil, že je čas oběda.

"Á, Wille, dost že jsi tady, sedni si k nám," pobídl ho podkoní uprostřed a kývl k volnému místu.

"Co se děje?" podivil se hraničář. Koňáci se z jeho údivu mohli za břicha popadat. Hurónský smích Willovi trochu připomínal koňské řehtání. Připomnělo mu to Starého Boba, čím déle je mezi koňmi, tím více je jeden z nich…

"No to mě podržte!" kroutil hlavou Thony, "Prej co se děje - oběd se děje! Dlabanec! Jídlo!" smál se podkoní a Willovi došla vlastní hloupost - koním dával právě najíst, ale na svůj žaludek by docela zapomněl.

V přítomnosti Halta, Gilana a Crowleyho se však mladík naučil na podobné situace pohotově reagovat. Ani teď mu to nečinilo větší problém.

"Oběd říkáš? Vy tu máte nějakou místní specialitu? Neviditelný hovězí guláš?" předstíral zachycení fiktivní vůně, "Počkat… že by dušené jehněčí?" Sklidil další salvu smíchu.

"Mladej pán se rychle učí," podotknul jeden starší muž a společně s vedle sedícím uvolnili Willovi místo uprostřed skupiny. Po dosednutí na lavici jej čekala rána do zad, která snad měla být poplácáním, se slovy:

"Vítej do bandy." Koňáci jsou vážně fajn, napadlo Willa.

"Mimochodem, mladej měl pravdu, kde je to jídlo?" řekl někdo a ostatní souhlasně přikyvovali.

"Tady," ozval se za nimi dívčí hlas. Všichni muži se prudce otočili. Stála tam Lia, s košem, ze kterého se linula vůně, v ruce a s úsměvem, který zcela nepochybně patřil Willovi. Toho si všiml i Thony.

"Ale, ale… mladej pán má úspěch," ušklíbl se na Willa. Ten pokrčil rameny, říkajíc Když myslíš

"Víte," řekl potom nahlas, zvedl se z lavice a zamířil k dívce, "Tohle je moje… žena." Nejen v Thonyho tváři zpozoroval údiv.

"To ses nepochlubil…" prohodil podkoní.

"Nedáte se do toho jídla?" vložila se do toho Lia a koňáci se s radostí vrhli na koš v jejích rukou.

***

Sotva v kuchyni domyli a uklidili nádobí od oběda, už se vařila večeře. I přes veškerý shon se, tentokrát vlastním přičiněním, Lia dostala do rozhovoru s Helen. Chtěla z ní nějak dostat něco ohledně té vzpoury. Ale protože to chtěla udělat trochu nenápadně, načala coby téma samotného barona.

"Poslyš, Helen," řekla a žena se ihned se zájmem otočila. Využila jakékoli příležitosti ke konverzaci. "Ten váš baron… připadal mi takový nejistý…" řekla a nemusela dál pokračovat, Helen ochotně převzala štafetu. Jenže ta se rozběhla zcela jiným směrem, než Lia doufala. O baronovi se tak dozvěděla všechno možné, je ne to, zdali se proti němu někdo vzbouřil.

***

"Thony?" zavolal Will během čištění koňských stání v levé části budovy.

"Hmm?" ozvalo se neidentifikovatelné zamručení, pobízející tazatele, aby dokončil svoji otázku.

"Co ten váš baron? Jak on to má s koňmi?" Will zvolil ještě větší okliku než Lia, ale i on doufal, že se mu podaří případný rozhovor správným směrem.

"No… žádný velký jezdec to není…" připustil Thony, "Ale občas si vyjede na lov. Ne, že by byl hlavním aktérem, to se většinou povede spíš bojovému mistrovi, siru Matthewovi." Konec věty pronesl tónem, který sira neukazoval v tom nejlepší světle.

"Sir Matthew?" zajímalo Willa a Thony pochopil, že zejména proto, jakým způsobem to podal.

"Ano, je to skvělý bojovník a dobrý baronův poradce, ale není moc příjemný, co se projevu týká…" To Willa zaujalo - konečně nějaká informace ohledně "rádců" o kterých mluvil Halt, tedy, o jednom z nich. A i když Thony tvrdil, že je baronovi dobrým poradcem, pravda to být nemusela. Z úvahy ho vytrhl právě podkoní, který, způsobem jakým to vyhrkl, zřejmě na něco důležitého zapomněl.

"Propánakrále! Baron se sirem jdou na lov právě zítra! Dočista jsem na to zapomněl."

"Tak… to se snad zas tak moc nestalo…" řekl Will, "je to až zítra."

"No, být to jindy, tak asi ne. Jenomže zítra nám mají přivést tři nové koně z chovu. Nemůžu si dovolit tu nebýt," vysvětloval Thony, "Ale někdo od koní musí na lov jako doprovod…" pokračoval podkoní a Willovi blesklo hlavou, že by to byla skvělá příležitost, jak se o nich dozvědět více. S tím, že by Thony vybral právě jeho, ale nepočítal. Doprovod ze stáje tam byl zejména pro případ, že by se s koňmi něco dělo. A on tu byl sotva den a místní koně neznal. Nebyl by tam nic platný.

"Půjdeš ty," prohlásil podkoní, načež zaregistroval Willův nejistý výraz a dodal: "Neboj, s koňmi to umíš, to já poznám. Nepředpokládám, že bylo zapotřebí nějakého tvého zásahu, jde spíš o formální záležitost. Baron i sir své koně dobře znají, ví co od nich čekat." To znělo logicky.

"Pojď, ukážu ti je, ať jsi alespoň trochu v obraze…" A společně zamířili do větší budovy stájí.

***

Lia a Will se na pokoji sešli až kolem deváté. Lia v kuchyni musela umýt a utřít nádobí od večeře a Will se s Thonym připravoval na zítřejší den. Teď oba hraničáři seděli naproti sobě ve své malé světničce a Will načal rozhovor.

"Tak, jak bylo v kuchyni? Zjistila jsi něco?" zeptal se. Koneckonců, byla to zejména její mise. Dívka zavrtěla hlavou a povzdychla si.

"V kuchyni se dozvíš všechno, kromě politického dění," řekla a Will se nad tím musel pousmát.

"To je docela důležitý postřeh - pro příště - nikdy se nevydávat za kuchaře. Musíme to pak dát do hlášení," řekl s rádoby vážnou tváří. Lia zakroutila hlavou.

"To jsi vždycky tak nezdolně optimistický? Jestli budu chtít zjistit, jak to je, budu muset ubrat na nenápadnosti. To není dobré…" Zavrtěla hlavou, tentokrát však zkroušeně.

"Možná ne," podotknul Will, dávajíc najevo, že je tu ještě on.

"Jak to?" Lia po těch dvou slovech ožila.

"No, už vím kdo je jedním z baronových rádců. Místní bojový mistr, Matthew…"

"… na čemž není nic překvapujícího," podotkla Lia. Většině baronů radili tamní rytíři.

"Nech mě domluvit," ušklíbl se Will, "tenhle sir je ale prý docela… nepříjemný. To už je lepší, ne?"

"Dejme tomu," připustila Lia.

"No… a to nejlepší nakonec. Zítra jdu coby doprovod s baronem a sirem na lov…" Lie chvíli trvalo, že jí došlo, co to pro ně vlastně znamená.

"No… to je skvělé!" vykřikla a málem ve své radosti Willa objala. Včas se ale stihla zarazit.

"Tak… asi bychom měli jít spát. Zítra bude dlouhý den," řekl Will a Liin úsměv povadl. Už předem věděla, že pro ni nastane dlouhá noc. Dlouhá a bezesná.
 

8 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Soňa Soňa | 25. dubna 2013 v 19:33 | Reagovat

Palce nahoru :) Úžasná kapitola s neuvěřitelnou délkou (prostě tě za tohle obdivuju :D Člověk si fakt počte :)) A teď už k samotnému obsahu :) Kuchařky jsou evidentně doopravdy ukecaný bytosti :) Ale myslím si, že Lia může být ráda, že nemusí lhát ve Willové přítomnosti... To by bylo asi těžší... A koňáci :D prostě banda :D "O baronovi se tak dozvěděla všechno možné, je ne to, zdali se proti němu někdo vzbouřil." :DDDDD Málem jsem spadla ze židle :D
Tak já jenom doufám, že "zítřejší" lov (kéž by byl doopravdy zítra ;) ) se povede, a něco konečně naši hraničáři zjistí :)

2 RenyNew RenyNew | 25. dubna 2013 v 19:40 | Reagovat

[1]: Děkuji za úžasný komentář s omračující délkou :D Potěšil moc :). Vidíš, ta věta kterou zmiňuješ, původně jsem jí vůbec až tak vtipně nezamýšlela. Spíš ironicky. Ale jsem ráda, že pobavila :D S lovem... zítra vážně bohužel nebude - mám takové nepsané pravidlo, nezveřejnit další kapitolu dřív, než je napsaná ta následující  (je to pro vaše dobro, abych se v případě krize dokopala k další kapitole) - a to bohužel zatím není. Nicméně, tvůj komentář mě povzdbudil, snad s 11 pohnu...

3 Iviis Iviis | 25. dubna 2013 v 19:46 | Reagovat

Nezbývá mi, než souhlasit se Soňou ;) Co se tý ukecanosti týče - vážení, ruku na srdce - kdo by mezi ně dneska nezapad ;D
Některý ty reakce - prostě jak z knížky ;) "Oběd říkáš? Vy tu máte nějakou místní specialitu? Neviditelný hovězí guláš?" ;D
Hrozně se těším na další kapitolu ;)

4 RenyNew RenyNew | 25. dubna 2013 v 21:24 | Reagovat

[3]: I tobě děkuju :) Ano, kuchařky jsou vážně odraz dnešních drben :) A ta věta kterou zmiňuješ ty - ano, to byla jedna z vět, která mi k Willovi prostě seděla :).

5 Fluffy Fluffy | Web | 26. dubna 2013 v 20:35 | Reagovat

Páteční večer je tu a s ním i moje komentovací chvilka. =D Doufám, že se neunudíš, než dopíšu konec komentáře, protože toho na srdci mám opět zase dost. =D Tak směle do toho, a půl komentáře hotovo. =D (Špatný vtip, já vím. =D)

Helen a Alice doopravdy vypadají jako ty správné drbny. Úplně je vidím jako některé postarší paní u dědy na vesnici, které dokáží krafat v obchodě u kupování čerstvých rohlíků i celé odpoledne a stihnou probrat, co se kde v okolí šustne, kdo s kým se dal dohromady, kdo se rozešel, nebo co kdo provedl. =D Ty dvě jsou jako prototypy dnešních drben. =D Skvěle se ti to povedlo. =D Nedivím se, že Lia z toho měla trochu hlavu v pejru, jak se říká, - pořádně pracovat a ještě tyhle dvě navrch. =D To bych sebou plácla do postele, jak bych byla vyčerpaná. =D Jinak se mi taky líbilo to, jak jsi zmínila, že se v kuchyni jedlo naposled - palec nahoru! Protože jsem si naprosto jistá, že to tak fungovat muselo. =)

Scéna s podkoními. Jednoduše výborná! Musím souhlasit se slečnami, které to zmínily, vážně se ti to povedlo napsat. Will byl správně pohotový, přesně jako v knížce, takže moje srdce úplně zaplesalo. =) Miluju tyhle podobnosti a ty je píšeš doopravdy přesně. =) A je fakt, že z neviditelného guláše by se moc nenajedli. =D Bravo, Wille! =D

Takže Will byl úspěšnější než Lia? Dalo se to tak trochu čekat, přece jen je to hraničář už víc zkušený, a navíc - když drbou ženské, tak se o politice moc nedozvíš. Za to, jak baron vypadá, jakou má paní, pokud ji vůbec má, a jak se obléká a co jí - to jsem si naprosto jistá, že Lia zjistila. =D Má to mnohem těžší než pan graduovaný hraničář. =D

Sir Matt? Hm, začíná se něco dít, že jo? =D Nevím proč, ale tohle jméno mám spojené spíše právě s něčím záporným. =D (V jedné mojí povídce v šuplíku mám právě hajzla, co se tak jmenuje. =D Takže mně ses do vkusu rozhodně trefila! =))
Doopravdy jsem vážně moc zvědavá, jak se to bude rozvíjet dál - zatím mi kolečka v hlavě chroupou, aby něco odhalily, ale nic konkrétnějšího mě nenapadá; budu tě informovat, pokud na něco přijdu, samozřejmě. =D

Reny, prostě výborná kapitola. Omlouvám se za délku komentáře, dneska mám nějakou povídací náladu a muselo to ze mě ven - i se všemi pocity, takže ses snad neunudila. =D Byla jsem při čtení doopravdy nadšená a jsem napnutá jak tětiva luku, jak to bude dál. =)
Tleskám a moc se těším na další! =)

6 Radusch Radusch | Web | 27. dubna 2013 v 9:52 | Reagovat

pani, jak vidim, jsem se ctenim bajecnych hranicarskych povidek docela pozadu :-D budu se snazit to brzo napravit, zrovna tuto povidku mam vazne ráda, jen si ji budu muset trochu osvezit :)

Et merci pour ton souhait ;) taky doufam, ze nam pocasi vyjde :)

7 RenyNew RenyNew | 27. dubna 2013 v 18:35 | Reagovat

[5]: Fluffy, ani netušíš jakou obrovskou radost mi tvůj obsáhlý komentář udělal. To je opravdu úžasné vidět, jakou má kapitola odezvu. I kdyby tu byl jen jeden jedinný komentář - ale takový, je to snad lepší než deset výřiků "je to super" :D Jsem moc ráda, že mám čtenářky, které rády napíšou pár vět, v tvém případě víc než njen pár :D Opovaž se omlouvat za jeho délku, naopak - je to vážně skvělé. Co se děje týká - jsem ráda, že ti to padlo do oty. Co se sira Matta týká... nech se překvapit!

[6]: Díky za zájem :) Lepší pozdě nežli později :D

8 Merethyl Merethyl | 28. dubna 2013 v 21:42 | Reagovat

Ahoj
Je to hezká povídka a nápad. Nemůžu se dočkat pokračování. Báječně se to čte a máš úžasné nápady. Musím souhlasit s Iviis- některé reakce jsou opravdu jako z knížky- neviditelný hovězí guláš... opravdu jsem se nasmála :D úplně mi to na Willa sedí :)

9 Casion Casion | Web | 29. dubna 2013 v 15:43 | Reagovat

Veľmi pekné pokračovanie :D V takej veľkej kuchyni by som sa ja osobne asi zbláznila :D

10 RenyNew RenyNew | 29. dubna 2013 v 18:37 | Reagovat

[8]: Jsem potěšena, že má povídka novou čtenářku. Za ocenění mého psaní i nápadu jsem samozřejmě vděčná. Doufám, že s Hraničářkou vydržíš i nadále :).

[9]: Díky Casion, já taky, neboj :D Lia je ale statečná :D :D

11 č.A. č.A. | 29. dubna 2013 v 21:03 | Reagovat

Ahoj, tak asi by to chtělo abych to i já okomentovala. Vzhledem k tomu, že mě nikdo nezná, tak říkám-moje přezdívka je knihomol. :D Všechny díly HU mám už dávno přečtený a dlouho jsem hledala nějaké kvalitní FFky, které by mě pobavily. Na jednu z takovýchto reaguji. Tvoje psaní je úžasné, že se člověk ponoří do děje. Úplně stejně jako u knih Johna Flanagana. To je co říct, je málo autorů, kteří píšou tak, že si ani neuvědomuji, že otáčím strany, když ten příběh vidím jako film. Takže dávám palec na horu za to, jak hezky píšeš i za nápad příběhu, doufám, že brzy bude pokračování :)
P.S: omlouvám se za příp. překlepy, ale nejsem moc zvyklá psát přes tablet.
Au revoir ;)

12 RenyNew RenyNew | 30. dubna 2013 v 8:52 | Reagovat

[11]: Děkuji moc, za milý komentář, potěšil mě moc :) Navíc, na tuhle povídku jsem začala spátu ž kdysi, téměř před dvěma lety a teď na ní navazuju - a je fajn vidět, že i tak se líbí :). Za překlepy se neomlouvej :)

13 Lucie | Tess Lucie | Tess | 6. července 2017 v 21:48 | Reagovat

Will to má ve stáji rozhodně lehčí! A v tý kuchyni musí být vedro! Asi bych se tam zbláznila... Ale Lia to zvláda obdivuhodně dobře a věřím že atky něxo zjistí.

Will s neviditelných gulášem byl prostě k popukání! A já se zrovna nemogla smát, protože byxh vzbudila malou ségru!

Samozřejmě se těším na lov. Jen aby se tam Willovi nic nestalo!

PS: Promiň za tolik vykřičníků, ale to je prostě můj styl psaní komentářů... 😇

14 Lucie | Tess Lucie | Tess | 6. července 2017 v 21:51 | Reagovat

Ještě se chci omluvit za překlepy - psala jsem hodně rychle (těšila jsem se na další kapitolu 😉) a já lemra lína jsem si to ani neskontrolovala!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama