Hraničářka - 6. kapitola – Propánakrále!

5. dubna 2013 v 17:08 | Fluffy |  Hraničářka
autorka: RenyNew


Hraničářka - 6. kapitola - Propánakrále!

Willa probudilo koňské zafrkání. Na tom by mu nepřišlo nic až tak neobvyklého, kdyby to nebylo tak intenzivní. Dokonce i cítil vůni koní. A k tomu všemu měl pocit, že po celém těle cítí štípání, jako by snad ležel na seně. V tu chvíli se zarazil. To nebyl jen pocit. Skutečně to bylo seno. Tenhle fakt ho docela probral. Promnul si oči, aby se ujistil, že ho nešálí zrak. Ležel ve stáji vedle Cuka! Náhle si vybavil, že v noci právě na tomhle místě Lie vyprávěl o Norgate a o Alyss. Už mu bylo všechno jasné. Po Liině nečekaném odchodu musel ve stáji usnout. Jestli mu ale něco doposud jasné nebylo, pak dívčina včerejší náhlá změna nálady. Neřekl přece nic špatného…


...

Lie se vstávalo o poznání hůře. V noci měla, po tom nešťastném rozhovoru, problém usnout. Musela stále přemýšlet o tom, kdo je ta Alyss, kterou Will miluje, jak asi vypadá, jak se chová a hlavně, co na ní Willa tak okouzlilo. Zpětně si teď uvědomovala, že by to mladému hraničáři měla spíš přát. Byl sirotek a nejbližšími osobami mu byli Halt a nepochybně Alyss. Jenže, při představě Willa se zmíněnou dívkou, stejně pocítila nepříjemný pocit, směsici rozhořčení a zklamání. Ne z Willa, ani na Alyss. Vlastně se zlobila na sebe.

Vůbec netušila, jak má teď s Willem předstírat manžele. Popravdě, nevěděla to ani předtím, ale teď byla ztracená docela.

...

Z chaty vyšel prošedivělý hraničář. Rozhlédl se kolem.

"Wille?" zavolal do prázdna. Ačkoli večer jeho bývalý učeň uléhal ke spánku těsně vedle něho, ráno ho v chatě nenašel. Když se neozvala odpověď, zamířil do stáje. Bylo dost pravděpodobné, že je Will u Cuka. Jak tušil, mladý hraničář tam skutečně byl. Seděl na hromádce sena vedle svého koně a jeho vlasy, plné seschlého obilí, připomínaly vrabčí hnízdo.

"Cos tu propánakrále vyváděl?" zeptal se Halt při pohledu na rozčepýřeného Willa. I po ránu se mladík zmohl na odpověď.

"Pro pana krále kupodivu momentálně nic," odpověděl s vážnou tváří. Halt musel uznat, že mu svým zabědováním přímo nahrál. Hraničáři přeci byli věrnými královými služebníky. "Jinak jsem tu, jak se zdá, usnul," dopověděl Will a Halt dal najevo svůj názor nadzdvihnutým obočím. V tu chvíli do stáje vešel Hector.

"Tady jste," řekl a záhy dodal, "Všude vás hledám a vy nikde… snídaně je na stole!"

"Tak to si nechám líbit," odpověděl s úsměvem Halt a všichni tři hraničáři zamířili ven ze stáje.

"Ale, Wille, myslím, že bys ses měl trošku upravit… Nemusíš Hectorovi zanést chatu senem a pak je tu ještě Lia. Radši nechtěj vědět, co by si pomyslela, kdyby tě viděla takhle…" podotknul Halt ještě směrem k Willovi, který se zrovna vyhrabal na nohy. Netušíc, že jeho hlava vypadá jako po usídlení vrabce polního. Pohlédl na Cuka.

Má pravdu, říkaly koňské oči.

...

U stolu panovala jiná atmosféra než předešlého dne. Všichni tři hraničáři zpozorovali, že dívku něco trápí. Když se jí ale Halt zeptal, co se děje, jen zavrtěla hlavou. Hector si myslel, že to možná zapříčinil fakt, že již brzy ji čeká úkol, který rozhodne o její budoucnosti. Svou domněnku později sdělil i Haltovi s Willem. I jim se to zdálo jako možná příčina. Přesto se mladý hraničář nemohl zbavit dojmu, že to nějak souvisí s včerejším rozhovorem.

Dopoledne Hector odjel do blízké vesnice, kde měl něco na práci. Halt se rozhodl Willa a Liu konečně seznámit s plánem.

"Takže se na Martinsyde budeme ucházet o práci coby mladý… ehm... manželský pár," shrnula Lia dosavadní informace. U zmínky o manželském páru se nepatrně zaškobrtla. Will si toho všiml, ale nepřipisoval tomu zvláštní význam. Sám z toho měl také obavy. "A o jakou práci se budeme ucházet?" zeptala se Lia. O co se tak mohou ucházet dva přestrojení vycvičení hraničáři?

"Lio, myslím, že ty bys měla zvládnout práci v kuchyni… není to nic těžkého, pravděpodobně by ti dali nějaké pomocné úkoly, nic zásadního. Pro dívku tvého věku ideální. Předpokládám, že se trochu v domácnosti otáčet umíš, to by mělo stačit," navrhl Halt a dívka přikývla. Pomocnou sílu v kuchyni by měla zvládnout hravě.

"A já?" zajímalo Willa.

"No, myslím, že ve stájích by to pro tebe bylo to pravé… S koňmi to docela umíš a navíc by, jako v případě Lii, šlo spíše o pomocnou sílu." To Willa potěšilo. U koní se cítil dobře a věřil, že základní práce ve stáji by mu neměly dělat problém.

"Samozřejmě jsou tyhle práce i výhodné pro váš úkol. V kuchyni se Lia určitě dozví mnoho o zdejších poměrech. Místo pro konverzaci jako stvořené. A do stáje určitě čas od času zamíří i sám baron," shrnul Halt okolnosti, které jim hrály do karet.

"Měli bychom vědět, z jakého léna přicházíme, kdyby se někdo ptal," podotknula Lia. To bylo docela důležité. Měli by vědět všechno o páru, který mají představovat.

"Seacliff," odpověděl Halt, "sousedí s Martinsyde a Will to tam navíc zná…" Jmenovaný přikývl, zdálo se to jako dobrý nápad.

"Důvod příchodu na hrad Martinsyde?" zeptal se Will. To muselo být hodně reálné.

"Páry vašeho věku mají často tendenci se osamostatnit. Pokud není rodina dostatečně bohatá a nemají možnost pořídit si vlastní bydlení, práce na hradě bývá často odrazovým můstkem… Spory s rodiči také nejsou neobvyklé," připomněl Halt.

"Jména?" dotázala se Lia.

"Necháte si svoje vlastní… aby nedošlo k prozrazení, kdyby vás někdo slyšel při rozhovoru o samotě… Liana a William jsou celkem obvyklá jména… pokud použijete zkrácené Lia a Will nikomu to nebude podezřelé," vysvětlit Halt. Bylo to logické. Jejich jména nebyla nijak neobvyklá a udělají-li z Willa Williama, nebylo pravděpodobné, že by si jej někdo spojoval s Willem Dohodou. Navíc, lidé měli většinou zcela jinou představu o jeho zevnějšku. To mu vnuklo další otázku.

"A oblečení? Lia si rozhodně nemůže nechat kalhoty a…"

"Tobě dáme jen jinou košili, světlá je obvyklejší než zelená. Pláštěnku samozřejmě musíš odložit. Lia pochopitelně dostane úplně jiné oblečení."

"Ale kde ho vezmeme?" zeptala se zmíněná. Totéž zajímalo i Willa. Halt se beze slova zvedl a za chvíli přinesl středně velký pytel. Will si uvědomil, že bývalý učitel ho celou dobu měl přivázaný k sedlu. Halt vak rozvázal a vyndal z něj jak halenu pro Willa, tak oděv pro Liu. Ti neváhali a hned se dali do převlékání. Lia samozřejmě odešla do sousedního pokoje.

Kdy naposledy měla na sobě sukni, napadlo ji. Od počátku hraničářského výcviku ji nejspíš neoblékla. Kalhoty jsou pohodlnější, to bylo jasné. Ale co nadělat. Oblékla ještě halenu a přezula boty, které rovněž dostala od Halta. Vlasy, které běžně nosila spletené do copu, rozpustila. Pak se vrátila zpátky k oběma hraničářům.

Ve Willových očích zpozorovala údiv. Mladý hraničář Liu dosud vnímal prostě jako hraničářku. Teď, když namísto maskovací pláštěnky, zelené haleny a jezdeckých kalhot měla dlouho sukni, bílou blůzu a hnědé vlasy, jinak svázané, nyní splývaly po ramena, teprve teď ji zaregistroval jako dívku. A navíc takovou, které to docela sluší.

***

Před mladou dvojicí se tyčila brána hradu Martinsyde. Stavba byla nepochybně majestátná. Ale přesto měl Will pocit, že Redmont je přece jen o něco hezčí. Dost možná, že tam vyrostl. Dost možná, že tam se nemusel v přestrojení ucházet o práci. Cítil se nesvůj, jelikož byl bez Cuka a bez luku. Nepřicházelo v úvahu, že by prostý mladík ze Seacliffu vlastnil dlouhý luk. U pasu měl jen saxonský nůž a v tajné vnitřní kapse haleny nůž vrhací a válečky. Lia na tom byla podobně, jen pouzdro s nožem bylo ukryto pod falešným volánem sukně. Naštěstí tedy neměli s nikým bojovat, jen zjistit co nejvíce informací. A v záloze měli Halta s Hectorem. To mu trošku vrátilo jistotu.

"Tak jdeme," pobídl Liu a společně vkročili do brány. Ihned si jich všiml jeden ze strážných.

"Co tu chcete?" zeptal se přímo. Liu trochu zaskočil tón i způsob, jakým to muž podal. Snad až podezíravě? Ne, jen si to namlouváš, ujišťovala se v duchu.

"Já a… ehm… moje žena," řekl Will a snažil se o co nejpřesvědčivější tón, ale moc se mu to nedařilo, "bychom rádi požádali barona o práci." To už dořekl s jistotou.

"Aha," odpověděl strážný a už to znělo přívětivěji. Dost možná právě někoho sháněli. "Dobře, a co umíte?" zajímalo ho ještě. Will si nebyl jistý, jestli je zrovna strážný osoba, která by měla tohle zjišťovat, ale budiž.

"Já docela rozumím koním a žena by se jistě uplatnila v kuchyni… Budeme ale vděčni za každou práci," dodal ještě, pro jistotu.

"Nu, dobrá, ohlásím vás… jména?"

"William a Liana…" V tu chvíli Willovi došlo, že nemají vymyšlené příjmení. Co má dělat? Dohodovi samozřejmě ne. To by bylo jako nakráčet sem se slovy: Jsem hraničář a mám úkol vás sledovat. Navíc, přízvisko Dohoda neměl ani moc rád… To se jednou Alyss bude jmenovat Dohodová? Propánakrále!

"A příjmení?" vytrhl Willa z víru myšlenek nedočkavý hlas strážného.

Will automaticky navázal na předchozí myšlenku - Alyss…

"Mainwaringovi," vypadlo z Willa konečně.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Fluffy Fluffy | Web | 5. dubna 2013 v 17:16 | Reagovat

Znovu oceňuji délku dílu, doopravdy jsem si početla a po namáhavém týdnu ve škole mě tahle kapitola velmi potěšila. =)
Chápu, že je Lie z toho všeho kolem Willa smutno - ona nešťastná láska nic veselého není. Ale jsem si jistá, že jednou najde někoho, kdo ji bude mít rád a ona bude mít ráda jeho. =)(Pokud se Will neprobere, samozřejmě. =D Tady těm dvěma fandím. =D)
Will je trochu ťunťa, ale docela mě to baví. =D Chlapi jsou trošku zabedněnější, co se citů týče, takže se mi líbí, jak je to realistické. =D
Halt je jako vždy - připravený na všechno, což velmi oceňuji. =D Docela by se mi hodil jako sekundant do školy. =D
Kapitola se ti moc povedla, jsem z ní nadšená a těším se na pokračování! =)

2 RenyNew RenyNew | 5. dubna 2013 v 17:40 | Reagovat

Díky moc dlouhatánský komentář - to potěší :) Jinak, snažím se o reálnost, tak snad se daří... Mimochodem, ještě že Lia neví, že příjmení Mainwaringová je Alyssino :D

3 Martina Martina | Web | 5. dubna 2013 v 18:01 | Reagovat

Krásná kapitola, docela jsem se zasmála nad Willovými rozpaky. Jinak obdivuji celkovou délku a také tvoji fantazii. Těším se na pokračování :)

4 RenyNew RenyNew | 5. dubna 2013 v 18:03 | Reagovat

[3]: Díky moc Marti, za opravdu milý komentář :) Snad nezklamu...

5 Fluffy Fluffy | Web | 5. dubna 2013 v 19:28 | Reagovat

[2]: Není přece vůbec za co, proboha, to já ti děkuju za kapitolu. =)
Jo, to je to jediný, co jsem ráda, že neví - ještě víc by ji to bolelo. =) Už takhle se chudák holka trápí. =)

6 Iviis Iviis | 5. dubna 2013 v 19:29 | Reagovat

Páni, moc hezká kapitola ;) Já mám teda Vysněné povolání už dopsaný, ale musím říct, že lidi, který píšou ff-ky na HU musej asi bejt nějak propojený, protože já tam používam některý věci stejný ;)
Jinak, obdivuju tě, jak dokážeš napsat takhle dlouhou kapitolu ;)

7 RenyNew RenyNew | 6. dubna 2013 v 7:33 | Reagovat

[6]: Jo, je to fakt - já tuhle povídku začala psát už před rokem, ale až teď ji dopisuju. Jinak, díky za pochvalu a co se délky týče - taky jsem se k tomu musela dopracovat. Když jsme začínala, měla jsem stejnou délku jako ty, takže to časem určotě zvládneš taky :)

8 Casion Casion | Web | 6. dubna 2013 v 11:08 | Reagovat

Jéé kapitola ma príjemne pobavila - teda to ako sa Will zobudil a jeho rozhovor s Haltom :D Hraničiari sa jednoducho nezaprú :D

9 RenyNew RenyNew | 6. dubna 2013 v 11:31 | Reagovat

[8]: Jo, zrovna tahle scéna se mi i dobře psala :) Asi je to znát...

10 Lucie | Tess Lucie | Tess | 6. července 2017 v 21:03 | Reagovat

Povedená kapitola! Jsem zvědavá, jak se Will s Liou zhostí role manželů. 😉

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama