Hra o čas - 8. kapitola

10. března 2013 v 10:22 | Fluffy |  Hra o čas

Co jste četli minule?

Halt, Will, Horác a Tea dorazili do Clonmelu, do královského města Dun Kilty, aby varovali mladého krále Seana. Cesta, která se neobešla bez Haltovy mořské nemoci, ale i přátelského pošťuchování po otřesném zážitku, kdy narazili na genoveské zabijáky, se chýlí ke konci.

Co se stane, až dorazí naši přátelé na královský dvůr? Jak je přijme král? A jak zareaguje, až se ocitne tváří tvář neznámé dívce, která mu přijela zachránit život? Že by přeskočila jiskra? =)
Příjemné čtení. =)




8. Na první pohled

Strážný u bran do hlavního města Clonmelu si zastínil pohled proti zapadajícímu slunci. Spatřil čtyři jezdce, kteří zřejmě spěchali za hradby, aby se uložili na noc. Když se přiblížili, zastavil je a prohlédl si tu nesourodou skupinku zblízka. Nakrčil nos a dlouhou násadu jasanového kopí sevřel trochu křečovitěji. "Co vás sem přivádí?" zeptal se.

"Lady Anna z Araluenu a její doprovod," mávnul muž, který měl schovaný obličej pod kapucí, rukou k dívce v tmavě modrém plášti. Zřejmě nepovažoval za důležité dodávat nic dalšího. Ale strážný mlčel a propaloval pohledem podivnou zeleně strakatou pláštěnku. "Jsme diplomatické poselstvo. Jedeme s velmi důležitou žádostí ke králi," prohlásil pak muž zpod pláštěnky nesmlouvavě a bylo vidět, že ho doopravdy velmi obtěžuje, že mluví s někým tak podřadným, jako byl obyčejný voják.

Strážný znejistěl - neměl by pouštět cizí poselstva před setměním do hradu, ale jeho velitel od strážnice jen kývnul, návštěva byla ohlášená. Pak i přesto zřejmě usoudil, že kdyby tihle čtyři chtěli dobýt královské město, tak by se jim to nepovedlo, a proto je se zasalutováním pustil dál. Ale i tak se oklepal, jako kdyby ho mrazilo - z toho muže čišelo takové opovržení! A potom rychle zaplašil myšlenku, že tihle čtyři by hrad dobili lehce.

Tea si nervózně tahala cíp pláště, zatímco kráčeli studeným kamenným hradem v doprovodu královského majordoma. Její tři přátelé vůbec nevypadali vyvedení z míry - šli sebejistým krokem a jejich tváře neprozrazovaly žádné rozrušení. Zatímco ty Teiny plápolaly jasnou červení. Styděla se. Bála se. Ještě nikdy neviděla žádného krále. Ještě nikdy nikomu nepřinášela tak důležitou zprávu. A ještě nikdy neměla takový strach, že se jí někdo neuvěří a nevezme tu hrozbu vážně.

Byla si totiž naprosto jistá, že její otec se svými společníky už dávno do Dun Kilty dorazili a čekají na nejvhodnější příležitost, jak se krále zbavit.

Sean Carrick si ale toho nebezpečí byl více než dobře vědom a bylo mu jasné, že mu v těhle chvílích jde o život. Od té doby, co po poštovním holubovi dorazila zpráva od jeho strýce z Araluenu, zvýšil bezpečnostní opatření a sám si dával pozor, v jakých částech hradu se zrovna nachází a jestli si všímá všech drobností, které by ho mohly stát život. Bylo to dvakrát tak nebezpečné, že neměl dědice - i když měl dost nabídek k sňatku, které mu jeho majordomus neustále předkládal a snažil se mladého krále přesvědčit, že už by se měl oženit, pokud chce zajistit clonmelský trůn -, neměl mladík touhu se usadit. Žádná z dívek, které mu zatím byly představeny, nebyla tou ženou, se kterou by chtěl strávit zbytek života.

Nevědomky napínal prsty kolem jílce meče a čekal. Zvedl hlavu, když se otevřely dveře do hlavní síně. V doprovodu majordoma vešli čtyři lidé - dva z nich měli na sobě známou hnědozelenou maskovací pláštěnku, znak araluenských hraničářů, nejvyšší z nich - ramenatý mladík - měl na svém plášti vyšitý dubový list a zrak clonmelského krále se zastavil na štíhlé postavě oblečené v tmavě modrém diplomatickém plášti, která šla vedle mladšího z hraničářů.

Všichni podle etikety poklekli před králem. Sean ale okamžitě kroutil hlavou. "Povstaňte, přátelé," vyzýval je a sám sešel z vyvýšeného místa k nim dolů.

Zastavil se před klečící dívkou. "Lady," oslovil ji a nabídl jí svou dlaň. Halt skryl úsměv. Jeho způsoby se zlepšily, jen co je pravda, pomyslel si hraničář.

Tmavovláska k němu zvedla svoje tmavě modré oči a Sean pocítil, jak mu přeběhl mráz po zádech. Ale byl příjemný. Překvapivě příjemný. "Myslím, že si nezasloužím takové oslovení, Vaše Veličenstvo."

Tea stále klečela a dívala se na vysokého mladíka před sebou. Byl stejně vysoký jako Horác, uvědomila si, jen měl spíše atletickou postavu. Tmavé vlasy měl stažené z čela prostou korunou a podél boku mu visela pochva s dlouhým mečem. "Lady Anno," oslovil ji znovu Sean, "určitě si to oslovení zasloužíte."

Bázlivě se dotkla jeho ruky a nechala si pomoci. "Nejsem si jistá, že je to správné, můj pane," pousmála se.

"Myslíte?" pobaveně opáčil.

"Mé jméno je Tea, prosím," krátce se poklonila a král nervózně polkl. Proč mu to připadalo tak půvabné? Tmavovlasá dívka ho okouzlila na první pohled. V jejím bázlivém úsměvu a upřímných tmavě modrých očí, které se tak hodily k jejímu plášti, bylo něco, co mladého krále vyvedlo na krátký okamžik z rovnováhy. Pochyboval, že by tak pěkné dívky, které se hodily na dvorní dámy, mohly být tak statečné, aby urazily takovou cestu jen proto, aby zachránily život neznámým mužům. Haltův dopis teď začínal dávat větší smysl.

Stále držel její ruku ve své a zavedl ji ke křeslům, aby se mohla posadit. Poté se otočil ke hraničářům a rytíři. Will se zašklebil, když si všiml toho napůl omluvného a napůl rozpačitého úsměvu, který jim mladý král věnoval.

Horác do svého nejlepšího přítele šťouchl a oba si vyměnili pobavený pohled.

"Strýci, přátelé," přivítal je Sean, "rád vás opět vidím."

Halt se zachmuřeně usmál. "Byl bych radši, kdyby to bylo za milejších okolností, Seane."

Mladý panovník kývl a pokynul jim, aby se posadili. Sám si zavolal sluhu a přikázal mu, aby přinesl konvici kávy a pět misek. Páže jen kývlo a s vykulenýma očima z té návštěvy odspěchalo do kuchyně. "Takže je to pravda," povzdechl si tmavovlasý mladík. "Strýci, musíme je předběhnout."

"Ano, to musíme," přikývl Halt a věnoval svému synovci jeden ze svých vzácných úsměvů. Doopravdy dospěl, zabručel pochvalně v duchu a potěšilo ho, že jeho volba nechat Seana králem, byla více než dobrá. Clonmel se po vymícení Nezasvěcených stal prosperujícím a klidným královstvím, které mělo mírovou smlouvu s dalšími pěti hibernskými královstvími a úzce spolupracovalo i s Araluenem.

"Mám nápad," vyhrkl Will spontánně a vysloužil si od svého bývalého učitele káravé přimhouření očí. "Genovesané jsou doma ve městech, není to tak, Teo?" otočil se na drobnou dívku.

Dívka se nervózně podívala do živých očí mladého hraničáře. "Ano, to jsou. Není bezpečné se tu zdržovat, Vaše Veličenstvo," promluvila tiše. Tmavovlasý mladík očividně měl důvěru jejích přátel, ale ona se držela zpátky. Věděla, že boj o jeho život bude mnohem složitější než o život hraničářů a Horáce.

"Tea to říká dobře," přikývl Will, "a to je můj plán. Musíme je vylákat ven za hradby, do přírody, Seane."
Halt pochvalně kývnul a Will se pyšně usmál. Vždycky ho potěšilo, když jeho bývalý učitel schválil něco, co navrhl.

"Will má pravdu. Tam jsme lepší zase my," reagoval starší z hraničářů a z jeho hlasu nečišela samolibost, jak by to bylo u ostatních, ale čistá pravda a čistý fakt.

Horác se jen usmál, věděl, co jeho přátelé dokážou, když použijí um svých pláštěnek. A docela upřímně se těšil, až to těm genoveským zabijákům ukážou.

--------------------------------------------------------------------------------------------------------
Co se bude dít příště?
Naši přátelé se vydají na nebezpečnou cestu uskutečnit Willův odvážný plán. Prožijí klidné první dny, nebo se objeví nějaké nepříjemná komplikace?

Chtěla bych Vám moc poděkovat za předchozí komentáře a podporu. =) A pevně doufám, že si teď na psaní najdu více času, abych tuhle povídku mohla dokončit. =) Děkuju! =)
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Iviis Iviis | 10. března 2013 v 10:49 | Reagovat

Boj přírodě - dobrá volba (teda pro hraničáře) ;) Těším se na pokračování ;)

2 Casion Casion | Web | 10. března 2013 v 11:42 | Reagovat

Super, som rada, že táto poviedka pokračuje :D :D Milé, ako to medzi nimi dvoma iskrí :D Už sa teším na pokračovanie :D

3 Janka Janka | 10. března 2013 v 12:49 | Reagovat

pěkné doufám v pokračování

4 Fluffy Fluffy | Web | 14. března 2013 v 20:52 | Reagovat

Holky, moc děkuju za ohlasy. =) Budu se snažit, aby bylo pokračování co nejdřív. =)

5 RenyNew RenyNew | 15. března 2013 v 17:26 | Reagovat

Stále víc oceňuji tvoji dovednost psát stylem skvěle navazujícím na pana Falnagana. Jinak, doufám že to dobře dopadne a Tea se Seanem se dočkají šťastného konce :). Já vím, že to může dopadnou úplně všelijak, ale i tak... Přála byhc jim to :)

6 Lucie | Tess Lucie | Tess | 5. července 2017 v 22:45 | Reagovat

Tak v přírodě... Hraničáři tam budou mít výhodu. Ale jak dostanou Seana z města?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama