Nový život - 4. kapitola

25. září 2011 v 18:07 | Fluffy |  Nový život
autorka: Abby

Už jsem opravdu nemohla. Celé dopoledne jsem drhnula špinavé nádobí. Vrchní kuchař Crick si na mě zřejmě zasedl, takže jsem schytala tu nejhorší práci. Ještě ke všemu mi občas uštědřil pořádnou facku. Většinou proto, že jsem nějaký hrnec čistila moc dlouho, nebo zase jsem to měla rychle, takže to bylo zaručeně špatně umyté. Konečně nastala přestávka na oběd a Crick opět odešel pryč z kuchyně. Zase jsme spustili nadávky na vrchního kuchaře, jak nás pořád fackuje.


Uběhlo to jako nic a my jsme museli znovu do práce. Tentokrát jsem krájela cibuli. Bylo jí spoustu a oči mě pálily přímo nesnesitelně. Když jsem byla s cibulí hotová, začala jsem s přípravou zeleninové oblohy. Doma mě vaření většinou bavilo, protože jsem vařila v malém množství, ale když musíte krájet pořád dokola papriky, rajčata nebo okurky za chvíli vám mrtví ruka. Při vzpomínce na domov mi vytryskly slzy a nebyla to pozdní reakce na cibuli. I když jsem to doma neměla zrovna růžové, některé věci jsem měla ráda.

Najednou jsem dostala strašnou ránu z pravé strany. Hned jsem poznala co, nebo spíš kdo to byl.

"Co se tady ulejváš? Marš do práce?" zařval mi Crick do pravého ucha. Začala jsem krájet papriku tak zuřivě, že odletovala všude kolem. Naštěstí Crick už nadával někomu jinému a nevšiml si mě. Rychle jsem papriku sesbírala a tentokrát jsem ji krájela opatrně.

Do konce pracovní doby už na mě Crick nekřičel. Když bylo všechno jídlo hotové a sluhové ho začali nosit baronovi a jeho blízkým přátelům na stůl, opět jsem se vydala za Willem. Nesla jsem nový hrnec s tím, že Will mi vrátí ten starý. Cesta k jeho chatě mi ubíhala rychle a za chvíli jsem už zahlédla Cuka popásajícího se před chatou. Když jsem došla až k němu, dlouze se mi zadíval do očí a potom pokračoval v požírání trávy.

Zaklepala jsem a tentokrát jsem rovnou vešla dovnitř. Will seděl stejně jako včera v křesle u krbu a pročítal jakési papíry, ale tentokrát se neusmíval. Něco mu dělalo starosti.

"Dobrý večer, Wille," pozdravila jsem ho.

"Dobrý," zavrčel. Trochu jsem se zarazila. Tohle k jeho milé povaze nepatřilo. Will si to zřejmě uvědomil taky.

"Omlouvám se, Anno, ale mám teď tak trochu starosti, víš," smutně se usmál.

"Jistě, Wille," odpověděla jsem a postavila mu jídlo na stůl. Will se zvedl z křesla a přešel ke stolu a nahlédl pod pokličku, kde se ukrývalo hovězí maso s omáčkou a oblohou. Mlsně se olízl a poprvé od té doby, co jsem přišla se na mě upřimně usmál.

"Donesla jsi mi toho hodně, nedáš si taky?"

"Ne,to ne," vyhrkla jsem. Ani si nedokážu představit, co by dělal Crick, kdyby se dozvěděl, že jsem Willovi ujídala.

"Nemáš hlad?" zeptal se nechápavě. Už jsem chtěla odpovědět ne, ale můj žaludek mě zase zradil v nesprávnou chvíli a zakručel.

Will se zasmál a poznamenal: "Tak pojď. Je toho opravdu hodně a já to na tebe neřeknu." Po téhle větě už jsem nic nenamítala a společně s Willem jsem se pustila do jídla. Když jsme dojedli, posadili jsme se na verandu a jen tak jsme si povídali.

"Jak se ti líbí na Redmontu?" chtěl vědět Will.

"Ale jo. Až na Cricka z kuchyně je to tady dobré," upřimně jsem přiznala. K mému překvapení se Will rozesmál.

"To víš, na vrchního kuchaře Cricka si stěžuje každý. Nikdo ho tady nemá rád a jemu to dělá radost."

"A tak proč je tady zaměstnaný?" nechápala jsem.

"To je složité. Jeho bratr padl za království, a tak ho baron Arald nemůže jen tak vyhodit, i když by to nejraději udělal," dodal zachmuřeně Will.

"Mně se to nezdá složité," řekla jsem mírně a oba jsme se tomu zasmáli. Chvíli mezi námi panovalo přátelské ticho. Pak mě něco napadlo.

"Slyšela jsem, že princezna Kasandra si má brát rytíře dubového listu Horáce?" zeptala jsem se zvědavě. Hned v příštích vteřinách jsem toho litovala. Will zalapal po dechu a potom se na mě ostře podíval.

"Jak to víš? Je to utajená informace." Sakra. Na tohle jsem se neměla ptát. Najednou jsem zpanikařila.

"Je už pozdě. Musím jít, hraničáři," spěšně jsem se rozloučila a vrátila se k oslovování titulem. Rychle jsem sebrala hrnec od včerejší večeře a odcházela zpátky na hrad. V zádech jsem cítila Willův pohled, ale ani jednou jsem se neotočila.

Došla jsem na nádvoří a zamířila jsem do kuchyně vrátit hrnec. Potom jsem vyrazila do svého pokoje, kde jsem se převlékla do věcí na spaní a zahrabala jsem se pod pokrývku.

Z hlavy jsem nemohla vypustit dnešní setkání s Willem. Přehrávala jsem si to pořád dokola jako video a nakonec jsem u toho usnula. Zdál se mi sen a bylo to hodně zamotané. Když jsem se ráno probudila, nic jsem si z toho nepamatovala.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Fluffy Fluffy | Web | 25. září 2011 v 18:10 | Reagovat

Další podřeknutí? A takhle závažné? Páni!
jsem hrozně zvědavá, co bude dál. =)
Nemůžu se dočkat. =)

2 Casion twoje SBééééčko!!! Casion twoje SBééééčko!!! | Web | 25. září 2011 v 19:17 | Reagovat

super!!! vyzerá to, že si nevie dávať pozor na ústa :D

3 Veronica Star Veronica Star | Web | 26. září 2011 v 15:08 | Reagovat

Zase se prořekla! juchů! Až se těším až se to provalí

4 Radusch - ♥Your Aff♥ Radusch - ♥Your Aff♥ | Web | 27. září 2011 v 17:08 | Reagovat

bacha na prořeknutí, to nemusí dělat dobrotu :) skvělý děj, těším se, co bude dál :)

5 Abby Abby | 29. září 2011 v 14:10 | Reagovat

Moc díky:D
Teď jsem se dlouho nemohla dostat na net takže jsem vám ani nepoděkovala za vaše krásné komentáře:(Fakt děkuju:)

6 Quileutte Quileutte | Web | 3. ledna 2012 v 12:05 | Reagovat

fuuu takže som veeeeľmi zvedavá ako sa to bude ďalej vyvíjať....super kapitola :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama